Doba čtení:2 m, 39 s
Českým zákazníkům podražila elektřina za posledních pět let zhruba o 18 procent. Při přepočtu na poměr svojí kupní síly mají Češi už šestou nejdražší elektřinu z celé osmadvacítky.
S cenou 4,50 koruny za kilowatthodinu je sice Česko až patnácté nejdražší a pohybuje se pod průměrem celé Evropské unie. Ale po přepočtu na kupní sílu obyvatel cena elektřiny vzroste na 6,45 koruny za kWh. Česko si za posledních pět let pohoršilo o pět míst, napsaly Hospodářské noviny.
Nejdražší elektřinu má – hlavně kvůli masivní podpoře obnovitelných zdrojů – Německo. Domácnosti tam platí v přepočtu na paritu kupní síly 7,49 koruny za kilowatthodinu. Nejméně v EU, jen 3,59 koruny, platí ve Finsku.
Čtěte také:
Bez nových zdrojů nebude elektřina
Havlíček: Uhlí nahradíme jen jádrem
„Jednou z příčin českého umístění může být vysoký regulovaný poplatek za elektřinu. Každoroční rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vedou pravidelně k navyšování cen,“ uvedl ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Energetické firmy podle něj zvyšují investice do přenosových soustav a připravují se tak na příchod chytrých sítí.
Regulované poplatky tvoří asi polovinu z částky na faktuře zákazníka, zbytek tvoří silová elektřina, která se obchoduje na burze. Vedle příspěvků na přenos a distribuci elektřiny se z poplatků platí i podpora obnovitelných zdrojů. Na tu jde ročně 45 miliard korun.
Ceny elektřiny v Evropě dosáhly svého maxima v roce 2009, pak sedm let klesaly. Na jaře 2016 se megawatthodina prodávala zhruba za dvacet eur, dnes opět stojí padesát. Hlavní roli hrál růst cen emisních povolenek – ty za dva roky vyskočily na pětinásobek.
Povolenky jsou jedním z hlavních nástrojů, pomocí nichž chce Evropská unie mírnit globální oteplování. Musí si je kupovat velké firmy za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. Jejich vysoká cena měla tlačit společnosti do modernizace a ekologizace. Dlouhé roky jich byl ale na trhu přebytek, cena byla příliš nízká a levné povolenky nikoho do modernizace netlačily. Trend otočila až nová reforma, kterou se podařilo v rámci EU prosadit a která jejich množství na trhu omezuje.
Otázkou je, jak se budou ceny elektřiny vyvíjet v dalších letech. Analytici se shodují, že velkou roli bude hrát do budoucna právě cena povolenek. Pokud bude EU jejich počet dál snižovat, může elektřina ještě výrazně podražit. Velmi důležité bude také to, jak se bude vyvíjet skladba zdrojů elektřiny v regionu – tedy hlavně v Německu, které je pro Česko stěžejní a určuje i ceny proudu na tuzemském trhu.
„Na trhu obecně panují obavy z toho, jak se Německo vyrovná s plánovaným odstavováním svých elektráren. Do roku 2022 má zavřít sedm zbývajících jaderných bloků, což představuje poměrně významný úbytek stabilních dodávek elektřiny. A vedle toho se v Německu výrazně zpomalila výstavba nových větrných zdrojů,“ řekl analytik Jiří Gavor. Německo navíc v rámci ochrany klimatu plánuje i postupné odstavování uhelných elektráren. Část z nich se zatím přesune do takzvaných kapacitních rezerv. Budou tak provozovateli sítě k dispozici na vykrývání potřeb při nepravidelných dodávkách z obnovitelných zdrojů.
Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna