Doba čtení:3 m, 40 s
Jen obnovitelné zdroje nedokážou uhlí nahradit. Nezbývá nám nic jiného, než jít do jádra. Jsem si skoro jistý, že nás nemine i rozšíření Temelína, uvedl v rozhovoru pro server idnes.cz vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
„V horizontu dalších pěti let nás čeká diskuse o dalším rozšíření jádra. Jsem si skoro jistý, že nás nemine rozšíření Temelína, tam kapacita pro nové bloky je,“ řekl Havlíček, podle nějž Česko také částečně ustoupilo tlaku z Bruselu a zvedá cíl pro podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 na 22 procent.
Čtěte také:
Obce u Dukovan chtějí nový blok v původním termínu
BIS varovala Babiše před Rosatomem
V případě dostavby jaderné elektrárny Dukovany postupuje podle Havlíčka příprava podle scénáře. „Rámcová smlouva i smlouva o první, přípravné etapě s jasně definovanými pravidly bude do konce roku. Už dnes ty smlouvy ladíme, aby prošly u Evropské komise, notifikaci chceme zvládnout během příštího roku. Do Bruselu jezdíme na předběžné konzultace, ve druhé polovině listopadu rozjede vládní zmocněnec Jaroslav Míl větší jednání,“ vysvětlil ministr.
Ten zatím neví, na kolik výstavba nového bloku vyjde. „Nejdříve se musí domluvit model, zaprvé investiční a zadruhé dodavatelský. A teprve z něj vyplyne, jaké budou požadavky na tendr, a z toho vyjde i cena,“ uvedl Havlíček, který připouští, že výstavba jádra bude drahá, Česku ale prý nic jiného nezbývá.
„Pokud říkáme, že budeme snižovat podíl uhlí, dnes má na výrobě elektřiny podíl 45 procent a do roku 2050 ho chceme stlačit takřka na nulu, musíme vědět, co ho nahradí. Je naprosto nereálné, že bychom se na to dostali přes obnovitelné zdroje, pokud nechceme finančně vykrvácet. A ani kdybychom chtěli, nedalo by se to nejspíš zvládnout. Na vítr tu nemáme geografické podmínky, solárními panely bychom museli zastavit půl země. Navíc se podívejte, kolik nás ten předchozí experiment s obnovitelnými zdroji stojí. Jen na soláry platíme ročně 29 miliard korun, přitom zajišťují jen tři procenta elektřiny. Neříkám, že obnovitelné zdroje jsou špatně, budou přibývat, může jich být dvakrát víc, ale podíl uhlí nestáhneme jinak než přes jádro. Energetický mix musí také respektovat určitý stupeň nezávislosti, proto se nedá ve větší míře spolehnout na plyn,“ vysvětlil ministr Havlíček.
Česká vláda bude podle něj mezitím sledovat vývoj na poli malých modulárních reaktorů, podle všech indicií by se první mohly někdy mezi lety 2025 a 2030 instalovat. „ČEZ už podepsal dohodu o spolupráci s americkou NuScale, která je vyvíjí, já s nimi nedávno jednal v New Yorku,“ uvedl ministr.
Zároveň upozornil, že jedním ze zásadních rizik může být v příštích desetiletích nedostatek elektřiny. „Z modelů, které jsme si nechali zpracovat, plyne, že po roce 2040 může nastat v zemích střední a východní Evropy, které jsou dosud závislé na uhlí, kritický nedostatek energie. A to včetně Česka, pokud se nepostaví jádro. Je to o to horší, že nebude kde brát, odkud nakupovat. Německo bude s jejich plánovanými cíli s vypětím všech sil na svém, bez výraznějších přebytků. Rakousko bude rovněž na hraně, Slovensko už bude mít jádro. Proto musíme začít činit a s jádrem mířit nad 40 procent podílu elektřiny,“ zdůraznil ministr.
Pokud by se zvyšování kapacity jádra nedařilo dle představ, může Česku podle ministra přechodně vypomoci uhlí. „Bude záležet, jak se přesně shodneme na snižování podílu uhlí. Je tu i varianta, že bychom si ponechali nepatrnou část uhlí. Byť ji dneska nepreferujeme, ale je třeba mít nějaký záložní scénář, pokud se něco nepodaří. I Němci, kteří ohlásili konec uhlí v roce 2038, si podobnou pojistku nechali. Každá země si musí energetický mix definovat s ohledem na infrastrukturu země, na potřeby hospodářství a ekologické cíle. Když to dám dohromady, mohli bychom k roku 2050 mířit k 45 až 50 procentům jádra, zhruba 30 procent obnovitelných zdrojů, k tomu 15 procent plyn a zbývá pět deset procent, která zůstávají otevřená,“ uzavřel ministr, podle nějž je absolutně nereálné, aby bylo Česko v roce 2050 uhlíkově neutrální. Nezvládne to prý drtivá většina evropských zemí.
„Souhlasíme s Pařížskou dohodou, plníme ji s rezervou, podobně jsme přeplnili závazek v podílu obnovitelných zdrojů. Ale odmítám se zavazovat k něčemu, co nemůžeme technicky zvládnout. To bychom stavěli Potěmkinovu vesnici,“ řekl ministr.
Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna