Doba čtení:1 m, 30 s
Na konci tohoto týdne čeká Sněmovnu finální hlasování o dani z neočekávaných zisků. S principem by snad šlo souhlasit, ne ale v podobě rychle posvěceného daňového násilí s naprosto nepřiměřenou sazbou, napsal v komentáři pro MF Dnes ředitel legislativního odboru Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.
Upozornil, že jde ve skutečnosti o sektorovou daň, která je vyjádřením nerovného zacházení státu s vybranými poplatníky, a že se poplatníci postižení novou daní legitimně snaží přesouvat její dopad na jiné osoby.
Největší problém vidí Minčič v navržených sazbách, které jsou podle něj absolutně nepřiměřené. Evropské nařízení stanoví minimální sazbu ve výši 33 procent, česká vláda ale přichází s výrazně vyšší sazbou – 60 procent.
Vondráš: Už vidíme konec tunelu. Je tam zeď
„Nastavená sazba daně z neočekávaných zisků ve výši 60 % není přiměřená. Rozumná daňová politika v demokratické zemi, která upřednostňuje individuální svobodu před kolektivním násilím, by měla poplatníkovi nechat alespoň polovinu jeho příjmu. Stát, který mu odčerpá mnohem více příjmu, resp. zisku, než mu ponechá, postupuje neúnosně. Sazba nově navržené daně z neočekávaných zisků ve výši 60 % totiž znamená, že v mezních situacích stát firmě odebere až 79 % z celkového zisku,“ upozornil Minčič, který byl v minulosti náměstkem ministra financí.
Minčičovi vadí také překotný způsob schvalování nové daně. „O nařízení rozhodla jen Rada EU, složená z představitelů vlád členských států, a vlastní české řešení se děje formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Byla tak dána přednost rychlému posvěcení daňového násilí před podrobnou diskusí dotčené veřejnosti v rámci běžného legislativního procesu. Je paradoxní, že cesta k uzákonění daleko mírnějšího omezení podnikání bývá mnohem delší,“ uvedl Minčič, podle nějž zcela samozřejmý není ani soulad návrhu s ústavou.