Doba čtení:2 m, 49 s
Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci ke své snaze uzákonit „uhlíkovou neutralitu“. Je to výjimečná příležitost seznámit eurokomisaře se svým názorem.
Čas, kdy může kdokoli sdělit evropským komisařům svůj názor na záměr uzákonit v Evropské unii „uhlíkovou neutralitu“, se krátí. Lhůta takzvané veřejné konzultace, tedy jakéhosi sběru názorů, začala totiž běžet již 4. března. Překotné dění kolem pandemie koronaviru však přesměrovalo pozornost médií i veřejnosti jinam. Bez ohledu na to ovšem do konce 12 týdenní doby vymezené pro sběr názorů Evropanů zbývá již jen zhruba osm týdnů. Pomyslná brána pro příjem názorů zaklapne 26. května.
Čtěte také:
Koronavirus snížil čínské emise CO2
Ursula nepodcenila jen koronavirus
„Komise proto dnes zahajuje veřejnou konzultaci o novém evropském klimatickém paktu, rozsáhlé iniciativě zaměřené na to, aby občané a zúčastněné strany měli možnost vyjádřit se a zapojit se do navrhování nových opatření v oblasti klimatu, sdílet informace, zahájit činnost na místní úrovni a představit řešení, která mohou být přejata. Příspěvky budou použity při koncipování klimatického paktu, který bude zahájen před zasedáním konference OSN o změně klimatu, která se uskuteční v listopadu 2020 v Glasgow (COP26),“ uvádí se v prohlášení EK.
Z formulace je zřejmé, že názory konzultujících nejsou pro Evropskou komisi žádným způsobem závazné. Ovšem pro odpůrce konceptu „uhlíkové neutrality“, který zahrnuje totální přeměnu evropského hospodářství, je to jedna z mála možností, jak vyjádřit svůj názor.
Protože v Evropském parlamentu mají nyní převahu příznivci vize, že se EU musí zbavit veškerých fosilních paliv co nejdřív. Podle českého europoslance Alexandra Vondry (ODS) „uhlíková neutralita“ není v europarlamentu předmětem žádného zásadního sporu.
„Neexistují studie proveditelnosti, studie posouzení dopadů. Je tu silná tendence politicky reagovat na hnutí typu Fridays for Future, na Gretu, na smutné události typu kácení amazonských pralesů či požáry v Austrálii, aniž by se data ze současnosti porovnávala s těmi staršími a podobně. Na jedné straně jsou politici nepochybně upřímně přesvědčení o klimatické katastrofě, která se na nás řítí. Například evropští zelení. Ale běžný je i oportunismus, chuť si zasurfovat na zelené vlně, mít „prst na tepu doby”. Silná je to taky lobby byznysu, který zastupuje nové technologie. Naopak tradiční průmysl, například energetické a automobilové firmy, je v hluboké defenzívě,“ popsal situaci v Evropském parlamentu Vondra na začátku letošního února v rozhovoru pro iUHLI.cz (zde).
Pokud bude návrh Evropské komise schválen, bude to znamenat ostřejší tempo snižování emisí CO2 do roku 2030, než se dosud předpokládalo. A povinnost nulových emisí v roce 2050. Evropská komise tím také získá další rozhodovací kompetence. Státy by měly povinnost uposlechnout jejích doporučení v „klimatické“ oblasti. Odpůrci tohoto konceptu jej považují za současného stavu technologií za neproveditelný. Současně se obávají jeho finanční náročnosti a negativních dopadů na evropskou konkurenceschopnost.
Že obavy z finanční náročnosti mají reálné východisko, ukazuje i citace z dokumentu EK nazvaného „Otázky a odpovědi týkající se evropského právního rámce pro klima a evropského klimatického paktu“ (zde). „…se na pomoc při financování transformace zohledňující klima v příštím desetiletí uvolní nejméně 1 bilion EUR udržitelných investic,“ uvádí se doslova dokumentu.
S kompletním zněním prohlášení EK a souvisejícími materiály se můžete seznámit na stránkách Unie zde a zde.
Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků