Nejistá sázka na plynovou kartu

„Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem,“ uvedl premiér Andrej Babiš po skončení summitu Evropské rady. Foto: vlada.cz

Česká republika bude muset v následujících letech začít plnit ambiciózní evropské cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Otázkou zůstává, jak zajistit výrobu elektřiny a rovněž vytápění českých domácností, které byly dosud závislé na uhlí. Jedinou alternativou je údajně plyn. Nad ním však visí řada otazníků.

„Po vyřazení uhelných elektráren budeme ústřední topení z uhlí schopni efektivně nahradit právě jedině plynem,“ uvedl pro server Euractiv.cz premiér Andrej Babiš po skončení summitu Evropské rady, jehož tématem byla právě ochrana klimatu a s ní spojené snižování emisí uhlíku. Lídři EU se na něm dohodli, že EU do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů alespoň o 55 procent oproti roku 1990.

České republice se do závěrů summitu podařilo prosadit větu, podle které je plyn přechodnou technologií na cestě k dosažení nových evropských emisních cílů. „Jedná se o konkrétní zmínku o plynu jako přechodové technologii, bez které bychom splnění cíle nezvládli,“ potvrdil premiér.

Problém s financováním i emisemi

Na evropské úrovni se ale nyní řeší důležitá otázka financování plynu. Česká republika by měla v následujících letech získat z evropského rozpočtu milliardy korun právě na dekarbonizaci, na zavedení plynu však bude moci využít jen některé zdroje. Navíc bude muset splnit podmínky týkající se ochrany životního prostředí.

Při spalování zemního plynu vzniká oproti hnědému uhlí pouze poloviční množství emisí, pokud se však započítají i emise při těžbě a dopravě plynu, je rozdíl mnohem menší, podle některých studií vychází dokonce plyn oproti hnědému uhlí, které je spalováno v blízkosti těžby, emisně hůře.

Podle ekologů je tak náhrada uhlí zemním plynem skokem z bláta do louže. Zemní plyn proto nemá financování z evropských fondů vůbec jisté. Europoslanci a zástupci členských států se minulý týden například dohodli, že fosilní paliva nebude možné dotovat z nového Fondu spravedlivé transformace. Z něj by měly české uhelné regiony získat zhruba 40 miliard korun, a to právě na dekarbonizaci.

Omezená bude i podpora plynové infrastruktury z evropských kohezních fondů, respektive z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Česká republika bude moci z tohoto fondu alokovat na podporu fosilních zdrojů pouze 1,55 procenta, a to do roku 2025. Poté již z kohezních fondů nebude financování projektů využívajících fosilní zdroje možné.

Peníze z evropského rozpočtu totiž budou moci v následujícím letech směřovat pouze do udržitelných projektů nepůsobících vážnou újmu životnímu prostředí  Stejné pravidlo bude platit i pro další evropské investice, které se budou řídit novým nařízením o taxonomii.

Evropská komise nechce plyn ani jako přechodný zdroj

Ze zatím neveřejných návrhů Evropské komise, do kterých nahlédl Euractiv.com, přitom vyplývalo, že zemní plyn nebude označován ani jako přechodný, ani jako udržitelný zdroj energie. Aby tuto podmínku splňoval, musely by plynové elektrárny emitovat maximálně 100 gramů CO2 ekvivalentu na kilowatthodinu, což je pro ně jen s obtížemi splnitelné. Závěry Evropské rady označující plyn jako přechodnou technologii by tak s těmito připravovanými návrhy mohly ještě zamíchat.

Jistou výjimku pro plyn obsahuje i nový fond obnovy, ze kterého by měla ČR získat zhruba 180 miliard korun. Návrh Evropské komise počítá s tím, že členské státy budou moci fond obnovy využít na financování plynu s tím, že v budoucnu bude v současné době používaný fosilní plyn nahrazen čistějšími formami.