Od ledna bude zhruba 2000 německých průmyslových podniků s vysokou spotřebou energií platit za silovou elektřinu po tři roky pět centů za kilowatthodinu (1,20 koruny). V současnosti je to necelých devět centů. Na zavedení dotované ceny se shodla vláda v Berlíně.
Pět eurocentů zní podle Hospodářských novin lákavě a je to méně, než kolik platí za silovou elektřinu české domácnosti nebo firmy (nejvýhodnější nabídky pro domácnosti se pohybují kolem dvou korun). Ale podmínky německé podpory jsou složitější a ve výsledku bude cena za kilowatthodinu reálně vyšší. A po započtení poplatků za elektrickou infrastrukturu dokonce vyšší než v Česku.
Němečtí průmyslníci podporu, která jim bude vyplácena vždy rok zpětně, v principu vítají. „Průmyslová cena umožňuje německému hospodářství opět držet krok s ostatními evropskými zeměmi, co se týče nákladů na energie,“ řekl magazínu WirtschaftsWoche Carsten Franzke, šéf výrobce hnojiv SKW Piesteritz, který spadá do holdingu Agrofert pravděpodobného budoucího českého premiéra Andreje Babiše. Chemička se nachází ve městě Wittenberg ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko.
Mezi českými firmami oproti tomu zavládla obava ze ztráty konkurenceschopnosti vůči německým. „Pokud by v této situaci měly české podniky v energeticky náročných odvětvích platit plnou tržní cenu, stanou se takřka přes noc nekonkurenceschopnými,“ řekl například šéf výrobce keramických obkladů Lasselsberger Roman Blažíček.
Současná koalice ovšem původní Habeckův návrh v některých důležitých detailech znatelně upravila. Firmy tak za kilowatthodinu budou platit ještě o jeden cent méně, původně to mělo být šest centů. Týká se to ovšem jen poloviny celkové spotřeby. Za zbytek musí dál platit běžnou tržní cenu. Habeckův návrh přitom počítal s tím, že dotace pokryje až 80 procent spotřeby. Polovinu vyplacených prostředků navíc budou muset firmy investovat do udržitelných technologií. Tyto investice bude třeba realizovat v průběhu 48 měsíců. Stát tak počítá, že na podporu průmyslu vydá celkem 3,1 miliardy eur, tedy asi 75 miliard korun. Ještě před pár týdny přitom odhady mluvily o 4,5 miliardy. Z toho pramení i rozčarování mnoha německých průmyslníků. „Proč se má průmyslová cena týkat jen 50 procent spotřeby ohrožených odvětví, je mi absolutní záhadou,“ podivoval se pro list Handelsblatt Philip Nuyken, šéf Spolkového svazu vápenného průmyslu. Stejně jako zástupci dalších branží kritizuje zároveň povinnost vázaných investic a 48měsíční lhůtu pro jejich realizaci.
Podobné výtky přicházejí i od odborářů. Ve skutečnosti má však vláda kancléře Friedricha Merze pro stanovení limitů zcela jasné důvody. Vychází totiž z evropského rámce Clean Industrial Deal State Aid Framework, který stanovuje hranice státní podpory. V opačném případě by dotování ceny elektřiny neprošlo přes Evropskou komisi. Podle propočtů Handelsblatu tak nakonec nebudou energeticky náročné podniky platit za kilowatthodinu jen pět centů, ale 7,25.