Doba čtení:2 m, 30 s
Společnost ČEZ zahájila v srpnu 2009 výběrové řízení na dostavbu bloků Jaderné elektrárny Temelín. Ale před deseti lety, 10. dubna 2014, ČEZ tento tendr zrušil. Krátce předtím totiž vláda oznámila, že nehodlá garantovat výkupní cenu elektřiny z rozšířené elektrárny.
Do vyhlášené soutěže na dostavbu Temelína se v roce 2009 zapojili tři zájemci: americký Westinghouse, česko-ruské Konsorcium MIR.1200 a francouzská Areva, jejíž nabídka ale byla z tendru vyloučena pro nesplnění podmínek. V únoru 2011 schválila vláda kroky nutné k dostavbě JETE, patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). ČEZ v té době posunul termín dokončení JETE na rok 2025. V lednu 2013 vydalo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE. Ale v dubnu 2014 bylo výběrové řízení zrušeno kvůli neochotě vlády poskytnout požadované záruky návratnosti investice.
Historie Temelína se začala psát v 70. letech minulého století, investiční záměr na výstavbu jaderného zdroje o čtyřech blocích byl vydán v únoru 1979. Nedlouho poté padlo rozhodnutí, že elektrárna podle sovětského technického projektu vyroste u Temelína nedaleko jihočeského Týna nad Vltavou. Hlavní stavební práce byly zahájeny v roce 1987. Rostoucí náklady spolu se změnou hospodářských podmínek vedly po pádu komunismu k rozhodnutí snížit počet bloků ze čtyř na dva. ČEZ uvedl elektrárnu do provozu v prosinci 2000.
Termín pro nabídky na jaderné bloky se posouvá
V ČR se nyní řeší dostavba jiné jaderné elektrárny, Dukovan. V roce 2021 získala společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. ČR ve vyhlášeném tendru oslovila čtyři uchazeče – francouzskou EDF, jihokorejskou KNHP, severoamerický Westinghouse a ruský Rosatom. Opozice kritizovala ruskou účast, vláda tedy Rosatom následně vyřadila. Na konci loňského října podali finální nabídku tři přihlášení zájemci, tedy Westinghouse, KHNP a EDF. Na konci letošního ledna vláda rozhodla, že k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů – kromě Dukovan i v Temelíně – vyzve EDF a KHNP. V soutěži nepokračuje Westinghouse, jehož nabídka nesplnila podmínky. Před několik dny se termín pro podání závazných nabídek na stavbu jaderných bloků prodloužil o dva týdny, uchazeči tak budou mít čas do 30. dubna, harmonogram projektu se ale nemění.
Diskutovaná dostavba Temelína se v čase energetické krize jeví stále reálněji. A to i s ohledem na mimořádně vysokou veřejnou podporu, kterou ukázal průzkumu poradenské společnosti IBRS, citovaný nedávno deníkem Právo: Při odpovědích na otázku, zda by se podíl jaderné energetiky měl zvyšovat, či snižovat, v roce 2021 upřednostňovalo první možnost jen 32 procent obyvatel, pro opak byl každý pátý Čech. O rok později už ale po posílení role atomových elektráren volalo 56 procent dotázaných, a nyní podpora jádra v Česku dosahuje rekordních 72 procent dotázaných.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. V roce 2023 překonal podruhé za sebou hranici výroby 16 TWh.