Proč se Cyrani fatálně spletl?

Fatální chyba v odhadu cen elektřiny je u člena nejvyššího vedení ČEZ přinejmenším překvapivá. Foto: ČEZ

Rostoucí ceny elektřiny, které na evropské burze stouply během letoška o desítky procent, už zřejmě dosáhly svého maxima. „Nad rámec těch cen, které vidíme dnes, už moc velký důvod pro další růst není,“ řekl před rokem v pořadu Rozstřel na idnes.cz místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Proč se tak tak zásadně spletl?

Připomeňme, že Cyrani mluvil o cenách na úrovni 70-80 eur za MWh. V současnosti se cena pohybuje kolem 300 eur za MWh, je tedy zhruba čtyřnásobně vyšší. Spoustu lidí asi rychle napadne vysvětlení, které rádi používají i někteří politici. Na vině je válka na Ukrajině. Realita je však mnohem složitější.

Válka potažmo ruské hrátky s dodávkami zemního plynu nepochybně významnou roli hrají. Mnozí odborníci ale upozorňují, že příčin je více. Ceny elektřiny totiž začaly stoupat dávno před začátkem války.

ČEZ vydělal za půl roku 33,6 miliardy čistého

Na vině je zelená politika a nedostatek zdrojů

„Za extrémně vysoké ceny, které začaly stoupat už před válkou na Ukrajině, může zbrklá zelená politika, která byla a je realizována Německem. Mám na mysli odstavení jádra a odstavení uhlí. To v důsledku znamenalo snížení energetických zdrojů a tím pádem zvýšení cen, protože když se nabízí něčeho méně a poptávka zůstává stejná, ceny jdou logicky nahoru,“ uvedl například rovněž v pořadu Rozstřel na idnes.cz bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Podle energetických odborníků Jana Vondráše a Milana Smutného z Think tanku Realistická energetika a ekologie je součástí problému vzhledem k prudkému rozmachu nestabilních obnovitelných zdrojů nutnost platit za tzv. duální energetiku a zajištění stability sítě.

„Cena silové elektřiny tvoří dnes menší část maloobchodní ceny. Ta je dále tvořena distribučními poplatky, systémovými službami včetně stále dražšího zajištění stability sítě, poplatkem za obnovitelné zdroje, obchodními maržemi a daní. Výsledná cena silové složky se ale bez ohledu na české náklady stejně tvoří na burze v německém Lipsku. A německá cena je a bude zásadně ovlivňována nespolehlivostí zdrojů z dominantního větru a částečně i ze slunce, za něž musejí zaskakovat konvenční zdroje. Ty však musejí postupně tvrdě omezovat svou činnost ve prospěch OZE a dostávají za to kapacitní platby. Takže vedle sebe v Německu fungují stabilní konvenční elektrárny, jež by spolehlivě utáhly po celý rok celou spotřebu, ale když fouká a svítí slunce, nesmějí vyrábět, protože ze zákona mají přednost OZE, které to ale pochopitelně dokážou jen po omezenou dobu, kterou navíc nelze předvídat, natož plánovat. Že jsou oba systémy nesmírně drahé a složité k řízení stability sítě, je zřejmé,“ vysvětlili zmínění odborníci ve svém komentáři pro Seznam Zprávy.

Havlíček: Prodlužme životnost uhelných elektráren

Zvyšování cen na burzách podle Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiřího Gavora odstartovalo dramatické zdražování emisních povolenek již během roku 2020, poté se přidal i nárůst cen plynu.

„Je to taková kaskáda. Rychlý růst cen povolenek způsobil to, že výrazně vzrostly náklady na výrobu elektřiny z uhlí, nicméně automaticky se začala více využívat plynová energetika. A zvýšená poptávka po plynu spojená s problémy v zásobování evropského trhu vyhnala i ceny plynu. Nyní máme drahé emisní povolenky, drahé uhlí i drahý plyn,“ uvedl Gavor v září loňského roku v Českém rozhlase.

Putin využil našich chyb

Odborníci rovněž upozorňují, že se Evropa sama dostala do situace, kdy mohl ruský prezident Putin rozehrát plynovou hru. „Snahou Rusů je logicky maximalizace ceny. Našli slabinu, tak ji využívají. Je to naše chyba. My, Evropané, jsme byli příliš důvěřiví. Věřili jsme, že Rusko chce být normální zemí,“ říká například vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Pod vlivem válečných událostí se na to téměř zapomnělo, ale je to jen pár měsíců, co byla v Evropě velkým tématem údajná nutnost ukončení těžby a spalování uhlí a jeho „dočasné“ nahrazení zemním plynem. V této souvislosti se vedly spory o dokončení a zprovoznění nového plynovodu Nord Stream 2. Jeho zastánci byli kromě Ruska hlavně Němci a Rakušané. Mnohé hlasy však upozorňovaly, že se Evropa stává na ruském plynu nebezpečně závislá. Před závislostí na ruských surovinách varoval Evropu již před desítkami let bývalý americký prezident Ronald Reagan. Postupně se s varováním přidávali další a další včetně serveru iUHLI.cz.

Mnohokrát jsme v souvislosti s tlakem na náhradu uhlí jak v teplárenstvím, tak v elektroenergetice právě zemním plynem upozorňovali, že vedle velmi diskutabilního přínosu pro ochranu klimatu, je zde zásadní bezpečnostní riziko.

Nyní už všichni vidí a vědí, jak vše dopadlo. Ale kdyby Putin s plynovými hrátkami a válkou počkal ještě pár měsíců, dost možná by už u nás padlo politické rozhodnutí o datu uhelného konce a frontální útok ruského zemního plynu by se rozběhl naplno.

Ale zpátky k mýlce Pavla Cyraniho. Proč se tak fatálně spletl? Asi těžko můžeme tvrdit, že energetice nerozumí, to by bylo vzhledem k jeho pozici přinejmenším zvláštní. Samozřejmě těžko mohl očekávat válku na Ukrajině. Zároveň však nepochybně měl informace a znal varování odborníků. Proto je zcela trefný příspěvek, který s odstupem zhruba měsíce a půl do diskuze pod článkem, v němž Cyrani tvrdí, že ceny elektřiny dosáhly stropu, napsal Karel Ševčík.  „A dneska máme 5. 10. a cena elektřiny je na burze 148,11 EU za MWh a z toho plyne, že se panáček katastrofálné mýlí. A nebo že by programově lhal?“

Odpověď na tuto otázku zná nejlépe Pavel Cyrani sám.