Konec uhlí?

Česku hrozí kromě nedostatku plynu i deficit elektřiny

Vedle komplikovaného řešení očekávaného deficitu zemního plynu a ropy, jemuž čelí Česká republika a další země EU v kontextu ruské agrese proti Ukrajině, lze očekávat také brzký nedostatek elektřiny. Tato obava zazněla na dnešní tiskové konferenci, kterou v Praze uspořádal think tank Realistická energetika a ekologie.




Stoupá zájem o teplo z uhlí

Městská společnost Tepelné hospodářství Hradec Králové eviduje od vypuknutí války na Ukrajině zvýšený zájem o připojení na dálkově dodávané teplo z uhlí místo vytápění zemním plynem.



Babiš vyzval k odsunu uhelného konce

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kvůli rostoucím cenám energií vládu, aby zvážila prodloužení těžby v dole OKD do roku 2025 či posunutí data zákazu využívání starých kotlů do roku 2024. Řekl to na tiskové konferenci po jednání stínové vlády hnutí ANO.


V závěru roku jely hnědouhelné elektrárny naplno

Nejvíce elektřiny v Česku se loni v listopadu i prosinci vyrábělo z hnědého uhlí. V prosinci 2021 činil podíl hnědého uhlí na celkové výrobě elektřiny 41,2 procenta a v listopadu 38,8 procenta. Na druhém místě byly jaderné elektrárny, které se na celkové výrobě elektřiny v tuzemsku podílely v prosinci z 33,9 procenta a v listopadu z 35,5 procenta.



Bude se v Bílině těžit za limity?

Těžba uhlí za současnými limity na dole Bílina na Teplicku, jejichž prolomení schválila vláda v roce 2015, je nejistá. Těžaři se zatím pohybují v rozsahu platných limitů a zpracovává se plán otvírky dobývacího prostoru.


Vláda by ráda odstavila uhlí do roku 2033

Nová vláda vidí budoucnost energetiky v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z programového prohlášení, které dnes vláda zveřejnila. Odklon od uhlí by vláda ráda stihla do roku 2033, ale uhelné elektrárny bude odstavovat pod podmínkou, že za ně bude dostatečná náhrada.