Doba čtení:2 m, 19 s
Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík by se již brzy měl stát ministrem. Foto: wikipedia.org

Ačkoli válka v loňském roce vyvolala rekordní celosvětovou potřebu spalovat uhlí, vláda Petra Fialy údajně dál počítá s tím, že se od tohoto fosilního paliva Česko odkloní už v roce 2033. V rozhovoru pro idnes.cz to řekl náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (za KDU-ČSL), který by se již brzy měl stát ministrem.

V programovém prohlášení vlády je nastavený cíl odklonit se od uhlí do roku 2033. Vláda chystá aktualizaci programového prohlášení. Podle Hladíka se však ani ve stávající energetické krizi tento cíl revidovat nebude.

„Nejvíce uhlí v Česku spotřebovávají uhelné elektrárny. Drtivou většinu z nich vlastní ČEZ, který nepředpokládá, že by je provozoval po roce 2033, vzhledem k tomu, jak zastaralé jsou to technologie a jak obrovské prostředky by musel investovat, aby uhelné elektrárny mohly nadále fungovat. Za druhé, máme obrovské dotační tituly, jako například skvělý projekt Nová zelená úsporám. Na jaře spustíme další vlnu kotlíkových dotací. Nikdo po roce 2033 nebude zakazovat spalování uhlí, ale pro lidi to bude ekonomicky nevýhodné. Je tu dnes velká příležitost pro ty, kteří mají ještě uhelný kotel, aby si zateplili dům a pořídili tepelné čerpadlo,“ řekl Hladík.

Všechny peníze z povolenek půjdou na dekarbonizaci

Podle Hladíka nebude Česku chybět výkon ani v elektroenergetice. „Uhelná elektrárna není špičkový zdroj, který by byl provozován pouze v době nejvyšší poptávky po elektřině. To jsou dnes plynové nebo přečerpávací elektrárny. Ministerstvo životního prostředí je připraveno z Modernizačního fondu investičně podpořit vznik další přečerpávací elektrárny. Ale nebude to tak, že bychom zase, jako v případě elektrárny Dlouhé stráně, uřízli kopec a vydlabali ho. Máme zpracované analýzy stávajících vodních zdrojů a přehrad, na kterých může vyrůst přečerpávací elektrárna. Vidíme v tom velký potenciál,“ uvedl zřejmě budoucí ministr životního prostředí.

Budoucnost české energetiky je podle něj v kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. „Tak je to definováno ve vládním programovém prohlášení a na základě toho se činí i příslušné kroky,“ řekl Hladík.

Čelil rovněž otázce, zda se neobává rizika, že na energetická společenství není připravená přenosová soustava, že velký výkon, který se bude instalovat ve fotovoltaice, by mohl vést k blackoutům.

Ono je to paradoxně přesně naopak. Čím víc budete využívat principu komunitní energetiky a blízkosti výroby a spotřeby, tím méně budete zatěžovat přenosovou soustavu. Tlak na přenosovou soustavu je vždy, pokud jsou velké zdroje a dlouhé vedení k odběratelům. Ale pokud rozdrobíte zdroje na stovky a tisíce a zkrátíte cestu od výroby ke spotřebiteli, tak tím zmenšujete tlak jak na přenosovou soustavu, tak na distribuční soustavu,“ tvrdí Hladík, podle nějž jednotlivé sítě budou při přebytku energii ukládat, a naopak při nedostatku se zapnou nové zdroje nebo se bude odebírat ze sítě.