Doba čtení:2 m, 8 s
Poptávka po hnědém uhlí ze strany tepláren je i přes mírnější zimu stále vysoká. Odbyt uhlí od Severočeských dolů loni meziročně vzrostl o 12 procent. Firma chce letos přijmout zhruba 200 lidí. Cena uhlí od ledna vzrostla, což je to podle těžařů důsledek zdražování energií. ČTK to řekl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů (SD), které plně ovládá ČEZ.
Poptávka po uhlí byla podle mluvčího extrémně vysoká už od začátku konfliktu na Ukrajině v únoru loňského roku a nevykazovala žádné výkyvy. „V minulosti jsme byli zvyklí na pokles poptávky v jarních a letních měsících. To se v roce 2022 nestalo,“ uvedl Kopecký. Požadavky tepláren na dodávky uhlí se daří podle mluvčího uspokojovat. U domácností zájem klesá jako každý rok v lednu. „Je to dáno jak mírnou zimou, tak především tím, že se nám podařilo splnit požadavky na letošní topnou sezonu již v minulém roce,“ řekl. V roce 2021 Severočeské doly dodaly téměř 74 procent uhlí elektrárnám, 17,5 procenta teplárnám a zbytek obyvatelům či průmyslu.
Cena uhlí podle informací na webu těžaře letos vzrostla. Tuna stála loni 3200 korun, letos je to 4000 korun bez DPH. „Je to důsledek především zdražování energií, které naše těžební stroje pohání, a materiálů na opravy naší technologie. Tato situace nás donutila cenu uhlí změnit. Cenu tříděného uhlí jsme zvyšovali jen mírně nad inflaci,“ uvedl Kopecký.
Lidé v Severočeských dolech dostanou přidáno
Provoz v dolech Bílina a Tušimice je nepřetržitý. Aktuálně společnost Severočeské doly zaměstnává 2490 lidí, včetně dceřiných společností tvoří skupinu SD 4300 kmenových pracovníků. V letošním roce chce firma přijmout zhruba 200 zaměstnanců jako náhradu za přirozenou fluktuaci. Poptávané jsou elektro a zámečnické profese.
Do roku 2030 mají Severočeské doly povolení k hornické činnosti. Těžbu hnědého uhlí za současnými limity schválila vláda v roce 2015. Doly připravují pokračování hornické činnosti. Záměr počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun hnědého uhlí, za limity je území o rozloze 5,5 kilometru čtverečních. Těžaři se zatím pohybují v rozsahu platných limitů a zpracovává se plán otvírky dobývacího prostoru. Proti pokračování těžby uhlí za povolenými limity jsou dlouhodobě ekologické organizace.
Poslední obcí pod Krušnými horami, která ustoupila v minulém století těžbě uhlí, byly Libkovice. „Na území zaniklé obce Libkovice se v současné době těží skrývka (písky a jíly zakrývající uhelnou sloj). V budoucnu počítáme s tím, že se zde bude těžit hnědé uhlí,“ uvedl Kopecký.