Doba čtení:2 m, 13 s
Podle zmocněnce Ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky vlády pochopily, že musí dát lidem elektřinu a teplo. Foto: wikipedia.org

Klíčovou otázkou české energetiky je definovat, odkud budeme brát elektřinu za 10 nebo 20 let. Řešením jsou další jaderné bloky. Uhlí opustíme, jakmile za něj budeme mít bezpečnou náhradu. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekl zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Ropu i zemní plyn jsme schopni zvládnout dovozy. Ale pokud nebude na našem území dostatečná výroba elektřiny, je otázkou, zda jsme schopni udržet strukturu ekonomiky včetně průmyslu. Řešením pro nás ve značné míře jsou další jaderné bloky. A přijde mi fascinující, že se v posledních letech u nás smrskla debata o energetice na jediný nový reaktor v Dukovanech,“ upozornil Bartuška, podle nějž už potichu nastal odklad „smrti“ uhlí.

„Nemyslím, to bude odklad na desetiletí, spíš jen na několik let. Všimněte si, že se velká část politiků přestala vztahovat k jakémusi letopočtu. Mnohem pragmatičtější a poctivější je říct: opustíme uhlí, jakmile to bude možné, jakmile za něj budeme mít bezpečnou náhradu. To je podle mě poctivé a fér,“ uvedl zmocněnec.

Solární Eldorado 2

Současně upozornil na problémy české legislativy, které velmi komplikují výstavbu nových zdrojů. „Pojďme si říct, zda vůbec ještě jsme schopni u nás něco postavit. Podle mě debata musí začít u legislativy, u toho, co v ní změnit. Jak zrychlit schvalovací procesy, povolovací řízení. To je důležitější než si teď dát velkolepý cíl, kolik bloků chceme postavit do jakého roku,“ řekl Bartuška.

Současná krize podle něj jasně ukazuje, že se vlády začaly chovat pragmaticky a to i ve vztahu ke Green Dealu a dekarbonizačním cílům.

„To, co se stalo, nese mnoho klimatických aktivistů velmi nelibě. Ukázalo se jasně, že pro nás pro všechny je košile bližší než kabát. Že pokud mají vlády obavu, jak zvládnout dodávky energií přes zimu, budou ochotně povolovat cokoliv, co jim v tom pomůže. Když jsem řekl v únoru 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, že budeme pálit cokoliv, abychom zvládli příští zimu, tak to pro mnoho lidem znělo nepřijatelně. V létě pak vyšla vyhláška, která povolila teplárnám pálit neomezeně nejen hnědé uhlí, ale i mazut. Podobné to bylo v dalších zemích Unie. To neznamená, že jsme se vzdali klimatických cílů, ty stále zůstávají v platnosti, obzvláště ty hodně vzdálené, vztahující se třeba k roku 2050. Ale je jisté, že od všech evropských vlád můžeme očekávat pragmatismus. Prostě na prvním místě pro ně bude fungování jejich vlastní země,“ zdůraznil zmocněnec pro energetickou bezpečnost, podle nějž vlády pochopily, že musí lidem dát elektřinu a teplo, protože jinak nebudou vládnout.