Doba čtení:3 m, 45 s
Finská geologická služba GTK vydala tisícistránkovou surovinovou studii, ze které vychází velmi varovný závěr. Na Zemi není dost surovin (například vzácných kovů) k tomu, aby mohly být současné fosilní zdroje nahrazeny těmi obnovitelnými. Je třeba hledat jiné cesty.
Autoři studie přistoupili k problematice opačně, než činí jiní odborníci, kteří počítají, jak velkou kapacitu obnovitelných zdrojů je třeba k naplnění této technologické výzvy vybudovat. Finové se naopak zaměřili na to, kolik a jakého materiálu by k tomu bylo potřeba a to nejen v lokálním, ale celoplanetárním měřítku, napsal server info.cz.
„Tato zpráva byla sestavena na základě přístupu zdola nahoru, zatímco předchozí studie měly tendenci provádět odhady shora dolů,“ uvedli autoři studie, podle nichž to, k čemu se většina států světa zavázala, tedy obrovská technologická změna uskutečněná během několika málo desetiletí, není z logického i technologického pohledu možná.
„Autoři se domnívají, že tento plán je nereálný. Státy chtějí totiž dosáhnout bezemisní ekonomiky v době, kdy máme k dispozici „relativně velmi drahou energii, křehký finanční systém nasycený dluhy, trpíme nedostatkem nerostných surovin a zažíváme bezprecedentní nárůst světové populace,“ uvedli autoři v závěru studie.
Jako jeden z mnoha příkladů uvádějí autoři příklad elektromobility. Pokud by současný vozový park na zeměkouli měl být do roku 2050 nahrazen elektromobily, pak by na takřka 1,4 nových elektromobilů bylo potřeba cca 283 milionů tun lithium-iontových baterií. Surovina na jejich výrobu by se musela v naprosté většině nově vytěžit, protože recyklace přichází v úvahu až tehdy, až se budou vysloužilé baterie vracet ve velkém zpět k přepracování.
„Předběžné výpočty však ukazují, že celosvětové zásoby, natož celosvětová produkce, nemusí stačit k zajištění potřebného množství baterií,“ píše se ve studii. I pokud by ale celosvětová zásoba niklu, lithia a kobaltu nakonec pokryla potřeby elektromobility, znamenalo by to, že by se tyto kovy už nesměly používat k ničemu jinému než na automobilové baterie, tedy například ani k výrobě elektroniky.
„Tento výsledek naznačuje, že celé současné řešení baterií pro elektromobily bude možná nutné přehodnotit a vyvinout nové, které nebudou tak náročné na minerály,“ vysvětlují autoři studie.
Surovinově náročné baterie jsou přitom zcela zásadní nejen pro elektromobilitu, ale také pro bezemisní, obnovitelné zdroje energie. Kvůli tomu, že „větrníky“ i solární panely dodávají elektřinu do sítě v nepravidelných cyklech, je nutné vytvořit zásobníky, do nichž se bude energie ukládat a spotřebovávat v době, kdy tolik „nefouká a nesvítí“.
Ani v tomto případě však nemá lidstvo k výrobě těchto zásobníků (v podobě baterií) dostatek surovin. Možnosti výstavby dalších vodních či přečerpávacích elektráren, schopných ukládat přebytečnou energii, jsou totiž omezené. Autoři studie proto vytvořili konzervativní odhad čtyřtýdenní „bateriové“ rezervy výkonu pouze pro solární a větrnou energii, aby bylo možné zvládnout zimní období na severní polokouli.
„Pokud by se tato vyrovnávací paměť elektrické energie dodávala pomocí lithium-iontových baterií, musela by hmotnost těchto baterií dosahovat 2,5 miliardy tun. To značně převyšuje celosvětové zásoby a není to navíc praktické,“ píše se v závěrech studie.
Podobných výpočtů studie obsahuje celou řadu, a to včetně „suroviných nákladů“ přímo na solární panely, „větrníky“ a další zdroje, které by měly už do roku 2050 úplně nahradit výrobu z emisních zdrojů. A i v těchto případech se závěry, obsažené ve studii, diametrálně rozcházejí s některými předpoklady Green Dealu.
Planeta za současného stavu technologií nemá dostatek surovin a energie k tomu, aby uhelné a plynové elektrárny a auta se spalovacím motorem plně nahradily nové, bezemisní zdroje a dopravní prostředky.
Předseda think-tanku Realistická energetika a ekologie Jaroslav Čížek v souvislosti se studií upozornil, že fosilní paliva představují zásobu sluneční energie, kterou příroda vytvářela miliony let z rostlinných zbytků, vzniklých s pomocí fotosyntézy. Lidé se naučili tuto „spižírnu“ otevřít a brát si z ní energii ve vysoce koncentrované a široce využitelné podobě. „To je základ průmyslové revoluce a výdobytků naší civilizace,“ řekl INFO.CZ Čížek, podle nějž ale Green Deal nyní přichází s teorií, že zásobu energie, kterou příroda vytvářela z energetických přebytků miliony let, si dokáže lidstvo během několika desetiletí obstarat samo. A to tak, že všudypřítomnou sluneční či z ní vyplývající větrnou energii zachytí takzvaně přímo ze vzduchu. „Jenže to je možné pouze pomocí další energie a surovin,“ zdůraznil odborník.
Studii je možné stáhnout zde.