Doba čtení:2 m, 45 s
Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy EU, se shodli na návrhu reformy trhu s elektřinou. Úprava pravidel má za cíl posílit stabilitu trhu, chránit spotřebitele před dopady náhlých výkyvů cen a snížit závislost unie na ruském plynu. Aby konečný návrh vešel v platnost, musejí ho ještě schválit členské státy i Evropský parlament.
„Tato dohoda je skvělou zprávou…, jelikož pomůže mimo jiné omezit emise skleníkových plynů a podpoří produkci energie nezávislé na fosilních palivech,“ uvedla španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová. Španělsko je nyní předsednickou zemí Rady EU.
Za Českou republiku dohodu v říjnu podpořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který si od ní slibuje větší „odolnost trhu ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, předvídatelnost nákladů na energie do budoucnosti a posílení konkurenceschopnosti našeho průmyslu“.
Nová opatření by měla vytvořit takzvanou nárazníkovou zónu mezi trhem a spotřebiteli. Dodavatelé elektřiny budou mít nově povinnost nabízet zákazníkům smlouvy s fixní délkou a fixní či dynamickou cenou, přičemž nejdůležitější podmínky budou muset být uvedeny transparentně a přehledně.
Novinkou by také měla být možnost vyhlášení mimořádné tržní situace, za které bude možné regulovat cenu elektřiny pro domácnosti a malé a střední podniky. K tomu může dojít pouze na omezenou dobu a za předpokladu, že ministři na základě návrhu Evropské komise (EK) a při splnění předem stanovených podmínek schválí v EU vyhlášení stavu krize u cen elektřiny.
Spotřeba elektřiny má vzrůst o 60 procent za sedm let
Podle analytika XTB Štěpána Hájka jsou kontrolní mechanismy, které budou chránit spotřebitele zcela na místě, jen přichází možná až zbytečně pozdě. Upozornil, že evropský trh musí být připraven na možné nepředvídatelné výkyvy. „Obával bych se jedné věci. Evropský parlament tímto nastavuje jasná pravidla hry pro energetické společnosti, které mohou vnímat rozhodnutí jako omezující, což je může demotivovat k dlouhodobým investicím. To by mohlo v delším horizontu opět vyústit v dražší fosilní energie, bez kterých – ještě jednou připomínám – Evropa fungovat nezvládne,“ dodal Hájek.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil, že nová pravidla, jako jsou například kapacitní platby, garantované ceny a další, by měla usnadnit výstavbu nových zdrojů, ovšem s ještě vyšší státní úlohou, vyššími dluhy energetik i států. „Spolu s klesající cenou povolenky a elektřiny je to dobrá zpráva pro spotřebitele v krátkém horizontu. Špatná zpráva pro dlouhý horizont spotřebitelů a investorů. Špatná zpráva pro veřejné finance,“ podotkl Dohnal. V rámci Česka podle něj stát nemusí zestátňovat ČEZ, ale postačí nákup lokalit pro nové jaderné bloky.
Evropská komise na konci listopadu představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích EU připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Plán předpokládá, že na investice bude nutné v příštích sedmi letech vynaložit 584 miliard eur (14,3 bilionu Kč).
Elektrifikace dopravy spolu s připojením nových pobřežních větrných elektráren a solárních zařízení patří mezi nesčetné množství projektů plánovaných pro nadcházející roky. Cílem je řádně propojit trh s elektřinou v celé unii. EK očekává, že poptávka po elektřině v EU se od letoška do roku 2030 zvýší zhruba o 60 procent. Více elektřiny bude potřebovat průmysl, vytápění domácností, automobily i některé vodíkové projekty.