Doba čtení:1 m, 51 s
Výroba a instalace potřebného množství fotovoltaických článků by spotřebovala asi 40 procent ze současné produkce hliníku. Většina tohoto kovu pochází z Číny. Foto: pixabay.com

Dle Mezinárodní agentury pro energii by fotovoltaika měla do roku 2050, jenž se uvádí jako milník Green Dealu a dalších ekologických projektů, vyrábět asi třetinu světové elektřiny. Jenže na výrobu takového množství solárních panelů by se spotřebovalo až 50 procent světových kapacit hliníku. Zpracování tohoto kovu je navíc energeticky velice náročné a zároveň velmi neekologické.

Nová studie naznačuje, že celosvětová potřeba zaplnit pole fotovoltaickými články má jeden velký háček. Pokud totiž budeme budovat soláry tak rychle, aby se staly hlavním zdrojem obnovitelné energie na Zemi, do roku 2050 na to lidstvo vypotřebuje polovinu světových zásob hliníku. Jeho těžba a čištění do kvality, jež se používá na rámy solárních panelů, stojí obrovské množství energie, které by se – ironicky – mohlo do celkových emisí promítnout více než jejich ušetření pomocí fotovoltaiky, napsal server Euro.cz.

Projekt, jehož výsledky byly publikovány v odborném časopise Nature Sustainability, vedla Allison Lennonová z univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. Stejně jako mnoho vědců před ní, i ona došla při pátrání v mapách solárních plánů k závěru, že abychom omezili globální oteplování na bezpečnou mez, museli bychom vyrábět asi 85krát více solární energie než nyní.

Jde o klima, nebo o bezpečnost?

Výroba a instalace potřebného množství fotovoltaických článků by spotřebovala asi 40 procent ze současné produkce hliníku. Většina tohoto kovu pochází z Číny. Další hliník je navíc třeba využít k výrobě jiných, uhlíkově neutrálních‘ způsobů získávání energie. Součástky z něj jsou potřeba na větrné turbíny a elektromobily. „Těch začne přibývat také. To znamená, že se bude přestavovat infrastruktura a navrhovat nová vozidla – jak jinak než z hliníku,“ připomíná Lennonová.

Na produkci hliníku je současně potřeba spousta elektřiny. Nový materiál se vyrábí pomocí elektrolýzy roztaveného bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950 °C. Při zpracování čtyř tun bauxitu vznikne tuna čistého hliníku, zatímco tři čtvrtiny materiálu se stanou odpadem. Dále při procesu vzniká červený a hnědý kal složený z oxidů různých kovů, který je velmi alkalický a lehce radioaktivní. Pokud unikne, likviduje vegetaci, způsobuje popáleniny a otravu při vdechnutí, upozornila studie.

Close

Generic selectors
Pouze přesná schoda
Hledat v titulcích
Hledat v obsahu
Post Type Selectors
Hledat pouze v kategorii
Energetická bezpečnost
Komentáře
Rozhovor
Videa
Z domova
Zajímavosti
Ze světa