Doba čtení:2 m, 16 s
Ambice Bruselu v oblasti snižování emisí vedou k dramatickému zdražování energií, což zasáhne stovky milionů domácností i firem. Evropa se bojí mohutných protestů nespokojených lidí.
Když koncem roku 2018 ochromily statisícové demonstrace Francii, vláda prezidenta Emmanuela Macrona se otřásla. Jedním z hlavních důvodů vzniku Hnutí žlutých vest tehdy bylo zdražení pohonných hmot v zemi. Protesty se rozšířily i do dalších evropských zemí, zejména do Itálie či Belgie. Napříč EU teď rostou obavy, že se demonstranti vrátí a nově o sobě dají slyšet i v dalších členských státech, napsal server Aktuálně.cz.
Čtěte také:
Strach ze žlutých vest v celé Evropě
Němci směřují k energetické závislosti
Evropská komise usiluje o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent. Návrhy se týkají téměř všech ekonomických odvětví, zejména pak průmyslu a energetiky. S novinkami se však počítá také v silniční dopravě a v sektoru budov. Právě budovy jsou totiž zodpovědné za 36 procent skleníkových plynů v EU, zatímco silniční doprava za 20 procent. Komise chce proto pro tyto dvě oblasti vytvořit zvláštní systém obchodování s emisními povolenkami. Cena emisních povolenek aůe zejména kvůli spekulacím raketově roste.
„Rozšíření unijního systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a budovy by mohlo podnítit silný odpor ve stylu žlutých vest po celé Evropě,“ varoval tajemník Evropské konfederace odborových svazů (ETUC) Ludovic Voet. Stejná upozornění zaznívají i od spotřebitelských organizací.
Jedním z hlasitých odpůrců návrhů Evropské komise je i český europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Obávám se, že nás čekají velké ekonomické a sociální dopady,“ prohlásil Vondra na půdě Evropského parlamentu, který se bude návrhům v následujících týdnech a měsících intenzivně věnovat. Nová klimatická legislativa bude mít na jednotlivé členské státy EU různé dopady. Česko jako průmyslová země, jejíž energetika je závislá na uhlí, přitom bude mít podmínky velice těžké.
„Musíme být spravedliví ke všem členským státům, návrhy je ale bohužel rozdělují,“ prohlásil Vondra s tím, že zatímco země jako Nizozemsko by mohly na legislativě vydělat, pro Polsko to bude naopak prodělečné. Polsko totiž stejně jako Česko opírá svou energetiku o emisně náročné uhlí.
„Spravedlnost je důležitá, jinak se nám společnost rozdělí na ty bohaté a pak na nižší a střední třídu, která na tom bude tratit,“ dodal český europoslanec a člen environmentálního výboru Evropského parlamentu.
O kolik by se ceny energií či pohonných hmot mohly zdražit, zatím není jasné, Vondra proto apeluje na Evropskou komisi, aby náklady nové legislativy vyčíslila pro každý stát. Podobné požadavky zaznívají i z české vlády, která po Bruselu požaduje podrobnou studii dopadů.