Podle energetického odborníka a zástupce části menšinových akcionářů společnosti ČEZ Michala Šnobra rozhoduje v Česku o „energetice i dalších dějích“ vedení společnosti ČEZ. „Vůbec nepochybuji o tom, že Lex ČEZ 1 i Lex ČEZ 2 byl zpracován v ČEZu,“ uvedl mimo jiné Šnobr na konferenci think-tanku Institut pro politiku.
Podle Michala Šnobra má vedení společnosti ČEZ v čele s ředitelem Danielem Benešem mnohem větší moc, než mu většina veřejnosti přisuzuje, což má důsledky pro celou ekonomiku. „Všechny rozhodující věci ohledně energetiky se odehrávají ve vedení ČEZu – nikoliv na vládě či ve vedení tohoto státu,“ citoval Šnobrova slova server info.cz.
„Energetika je totiž v tomto smyslu předjezdec všech dějů v byznysu, ve společnosti a dokonce i v kultuře. Bez energetiky si sice můžeme malovat scénáře, jaké chceme, ale dokud nebudeme mít bezpečnou, stabilní a predikovatelnou energetiku, na vše ostatní musíme zapomenout,“ upozornil Šnobr.
Podle Šnobra je zcela klíčové, aby se stát „ujal dirigentské role“ a aktivně načrtnul, jak bude tuzemská energetika v dalších letech vypadat.
„Nyní je proto potřeba, aby stát jasně řekl, jak to bude s uhelnými elektrárnami a jejich odstavováním. A měli bychom to dělat tak, že je neodstavíme dřív, než za ně budeme mít náhradu – tedy paroplynové elektrárny a obnovitelné zdroje postavené v dostatečném množství. A to ne že si to jen nakreslíme na papír, ale že budeme mít jasné projekty, že budeme jasně vědět, kdy zde bude potřebný výkon stát a fungovat. A je sice dobře, že bavíme i o jaderné energetice, ale to je diskuse s horizontem v dalších 20 letech,“ uvedl Šnobr s tím, že se v opačném případě můžeme dobře dostat do situace, kdy uhelné elektrárny za několik let nebudou ziskové a soukromé subjekty jako ČEZ je budou vzhledem k nerentabilitě uzavírat, protože technicky vzato je ČEZ soukromá akciová společnost, jejímž cílem je primárně vytvářet zisk, nikoliv řešit energetickou bezpečnost Česka.