Doba čtení:3 m, 18 s
Sokolí budku na komíně má od ledna také Teplárna Kladno. V elektrárnách skupiny Sev.en ve Chvaleticích i Počeradech už kriticky ohrožení dravci pravidelně hnízdí. Jestli k nim přibyde i další pár ve středních Čechách, se ukáže v následujících týdnech.
Sokolí budku do zhruba stometrové výšky na komín umístil Václav Beran, ornitolog společnosti ALKA Wildlife, která se zabývá mimo jiné dlouhodobým monitoringem a podporou hnízdění sokolů na lidských stavbách. Pravidelně kontroluje i hnízdiště v průmyslových areálech, včetně elektráren v Počeradech a Chvaleticích.
Míl: Základem energetiky musí být bezpečnost v krizích (2. část)
„Ideální výška, kam budku umístit, neexistuje, ale obecně u sokolů platí, že čím výš, tím lépe. Když jsme s budkami začínali, umisťovali jsme je na nejvyšších komínech, ale postupně se dávají i níže, záleží i na okolním terénu. Zatím nejníže je v Litoměřicích na teplárně, zhruba 50 metrů vysoko. Kladenský komín je osamocený a v okolí dominantní, takže i zde by mohl být níže, nicméně jsme budku umístili na druhý ochoz odshora, přibližně do výšky kolem sta metrů,“ vysvětlil ornitolog. „Dravců v přírodě postupně přibývá a hledají další hnízdiště a právě vysoký komín je pro ně atraktivní. Pokud na něm ale není budka, nedokážou tam zahnízdit. Odpočívají na něm, loví kořist, ale nehnízdí,“ doplnil.
Budky jsou konstruovány tak, aby vydržely desítky let. Vyrábějí se buď z hliníkového nebo pozinkovaného plechu. Na ochozu komína jim nehrozí žádné mechanické poškození, takže nepotřebují další údržbu. Při instalaci ornitologové dávají dovnitř keramzit, který sokolům usnadňuje hnízdění a nahrazuje například kamínky a další drobný materiál, který by si ptáci do hnízda sami nepřinesli. K budce se instaluje rovněž fotopast, která pravidelně odesílá záznamy o tom, co se v okolí děje. „Pokud sokoli zahnízdí, pokoušíme se následně okroužkovat mláďata, abychom se o nich postupně něco dozvěděli. Po vyhnízdění se sokolům snažíme budku vyčistit a vyměnit keramzit. Sokoli by tam vydrželi i bez naší pomoci hnízdit několik let, ve volné přírodě jim také hnízda nikdo nečistí. Tam ale mají výhodu, že využívají několik hnízd, která mohou střídat,“ vysvětlil Václav Beran.
Teplárna Kladno se propojí s Dubím zeleným parkem
Rodiče bývají svým hnízdištím věrní, zůstávají na nich 10 až 15 let, což není nic neobvyklého, protože sokoli jsou dlouhověcí. V přírodě se dožívají až 20 let. Mláďata se rozlétají do širokého okolí. Samečci do menší vzdálenosti, do 10 až 30 kilometrů od místa narození, samice zalétají i stovky kilometrů daleko od rodného místa. Sokoli jsou ptáci, kteří si velmi striktně hájí své teritorium, takže v okruhu zhruba jednoho kilometru žádný další sokolí pár hnízdit nebude. V tom se sokoli liší například od poštolek, které také často sídlí v průmyslových areálech a nevadí jim hnízdit v koloniích několika párů. Nové bydlení na kladenském komíně si sokoli najdou sami. Krajinu mají dobře zmapovanou a dominantní stavby využívají běžně i k lovu potravy. Budka tak může být podle ornitologů obsazená už během měsíce. Jejich slova potvrzuje i fakt, že při instalaci se v okolí komína objevil sokolí samec.
Trend osazování industriálních objektů sokolími budkami přišel do Česka ze sousedního Německa kolem roku 2010. Začalo se s nimi na severozápadě Čech, kde se sokoli objevovali jako první, protože to měli při migraci z Německa nejblíže. Aktuálně se sokolí budky nacházejí třeba i v Dětmarovicích nebo Dukovanech. V severozápadních i středních Čechách hnízdí sokoli prakticky všude, kam jim ornitologové umístí budku. „V současné době evidujeme více než 70 budek na více než 50 objektech a máme prokázáno, že na stavbách hnízdí přes 30 párů sokolů,“ vyčíslil Václav Beran. Jsou mezi nimi i budky na komínech v elektrárnách Počerady a Chvaletice. Ve Chvaleticích se tři sokolí mláďata vylíhla poprvé od doby, kdy byla na zdejší komín do zhruba stotřicetimetrové výšky budka umístěna. Sokolí pár se v okolí pohyboval už od roku 2020, ale teprve loni úspěšně zahnízdil.