Doba čtení:2 m, 33 s
Význam hnědého uhlí v energetickém mixu České republiky bude záviset též na rozhodnutí o prolomení limitech těžby. Bude to čistě politické rozhodnutí, které ale má svůj časový moment, pak už nebude o čem rozhodovat. V rozhovoru pro iUHLI.cz to řekl náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc. Dodal, že s využitím uhlím v různé míře počítají všechny scénáře Státní energetické koncepce, o které nyní rozhodne vláda. Dolní hranice je bez prolomení a horní hranice s prolomením limitů.
Hnědé i černé uhlí sice bude postupně své pozice v české energetice ztrácet, ale ještě v roce 2040 se s ním při výrobě elektřiny a zejména tepla počítá. „Pořád je čas, který ale není neomezený, a já si myslím, že čas na rozhodnutí o prolomení limitů je příští rok. Musíme být schopní se v krajním případě bez uhlí z lomu ČSA obejít, protože politická scéna se na prolomení limitů nemusí shodnout. Dokud se neshodne, nedá se s tím počítat,“ řekl Šolc.
Uhlí za limity je na lomu Bílina, který patří Severočeským dolům. Zásadní je budoucnost lomu ČSA, kde těží firma Severní energetická. Za hranicí limitů leží na 750 milionů tun uhlí, ale i několik obcí, například Horní Jiřetín.
Čas na rozhodnutí se podle Šolce krátí. V Surovinové politice, která stále nebyla schválena, byl původně termín do roku 2018. Rada vlády pak tlačila na to, aby se o další těžbě rozhodlo již do roku 2016 s ohledem na skrývkové a přípravné práce. „Je tam deadline, za kterým se procesy začnou vyvíjet samy, a my prostě nebudeme svůj osud držet ve svých rukou. To platí o uhlí a o jádru,“ uvedl náměstek. Dodal, že jediná cesta bez jádra se jmenuje plyn. Žádná jiná nevychází.
Místo pevně daných podílů jednotlivých primárních zdrojů na výrobě elektřiny jsou v Aktualizované energetické koncepci (ASEK) koridory, v nichž se má česká energetika pohybovat. V roce 2040 by tak uhlí mělo pokrýt 11 až 21 procent výroby elektřiny, jaderné elektrárny 46 až 58 procent, obnovitelné zdroje 18 až 25 procent a zemní plyn pět až 15 procent.
Šolc upozornil na to, že pokud se o uhlí v lomu ČSA během pár let nerozhodne, pak dojede těžba až na doraz, odstaví se stroje a další těžba se už nerozjede. „To všichni vědí, ten čas se blíží. Čas se nějakým chodbicováním moc neprodlouží, nehledě na to, že to chodbicování další těžbu možná spíše komplikuje,“ dodal s tím, že chodbicování podle některých odborníků výrazně zkomplikuje další povrchovou těžbu. Rozhodnutí o razantním chodbicování tak může být chápáno i jako nevíra v prolomení limitů.
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách stanovilo usnesení vlády z roku 1991. Zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.
