Sportovní kluby nemají na drahé energie

V pasti jsou především provozovatelé energeticky náročných sportovišť, jako jsou například zimní stadiony. Ilustrační foto: wikipedia.org

Sportovní kluby se děsí podzimu. Nemají peníze na energie, jejichž ceny vzrostly až na několikanásobek. S největší pravděpodobností budou muset zvyšovat příspěvky, což zvýší výdaje rodičů na tréninky dětí. To ale nemusí stačit a hrozí, že se začátkem příští topné sezony budou uzavírat sportoviště.

Státní podpora na provoz a údržbu má být pětinová ve srovnání s loňským rokem. Může to ještě zvrátit červnové jednání předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.

Kritickou situaci, která se může vyhrotit na začátku příští soutěžní sezony, vnímá Česká unie sportu (ČUS). „Očekáváme, že od září bude docházet ke zdražování tréninků dětí a patrně k ještě katastrofičtějším scénářům. Až se na podzim rozjede topná sezona, některé spolky budou uzavírat sportoviště nebo se jich zbavovat. Jsou na finančním dně,“ varoval v tiskové zprávě její předseda Miroslav Jansta.

Česku hrozí kromě nedostatku plynu i deficit elektřiny

V pasti jsou především provozovatelé energeticky náročných sportovišť, jako jsou například zimní stadiony. „Běžně jsme platili jenom za energie zhruba 700 tisíc korun za rok. Letos se za stejnou spotřebu pohybujeme na třech milionech korun za rok. Jsme úplně nešťastní. Na provoz a údržbu jsme dostali z kraje částku 280 tisíc korun, podpora od města je v řádech desetitisíců korun. Za březen dlužíme 300 tisíc za energie. Nevíme, jak z toho ven,“ popsal například Přemysl Šulc z hokejového klubu HC Lomnice nad Popelkou.

Sportovní infrastruktura v Česku je zastaralá, v době výstavby se energetická náročnost neřešila a na investice do zateplení a další rekonstrukce nebyly v posledních letech peníze. Velké problémy má například i tělovýchovná jednota Bohemians Praha, která se stará o několik sportovních hal. „Náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent, za provoz platíme 15 milionů korun ročně, nemáme už na to. Situace je neudržitelná, proto jsme museli prodat jednu ze svých hal. Nevíme, co dál,“ uvedl její předseda Richard Šach.

Jak se (ne)pravdivě píše o zelených tématech

Část nákladů přejde na samotné sportující, v případě dětí a mládeže na jejich rodiče. „V důsledku enormního zdražování energii s velkou pravděpodobností budeme nuceni zvýšit členské příspěvky, a to mezi 30 až 80 procenty, což samozřejmě v situaci, kdy každá rodina čelí zvýšeným nákladům spojených s inflací, není vůbec dobré řešení, ale bohužel nebudeme mít jinou možnost,“ uvedl Jakub Lébl z TJ ABC Braník, kde se provozuje především volejbal a beachvolejbal.

Prezident hokejového klubu BBSS v Brumově-Bylnici Jaroslav Vaněk se obává toho, co by zdražování pro členskou základnu přineslo. „Nechceme zdražovat sport pro rodiny s dětmi, to je slepá ulička. My si nemůžeme dovolit zvýšit na dědině příspěvky, nemůžeme si dovolit bruslení ‚hobíkům‘ procentuálně navyšovat. Nejsme veliké město, my potřebujeme lidi, aby k nám chodili,“ prohlásil.

Se státní podporou zatím kluby příliš počítat nemohou. Současná vláda ve státním rozpočtu výrazně snížila původně plánované výdaje na sport. Na provoz a údržbu by mělo jít místo loňských 550 milionů jen sto milionů korun. Sportovní funkcionáři se upínají k Národní sportovní agentuře. Její předseda Neusser už avizoval, že bude u mistra financí Stanjury žádat další peníze na provoz sportovišť. Schůzka by měla být na začátku června.