Doba čtení:1 m, 48 s
Stát loni od energetických společností vybral více, než kolik vyplatil na kompenzacích vysokých cen energií. Včetně dividendy od společnosti ČEZ celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly 115,7 miliardy korun. Dotace cen energií byly o 21 miliard nižší, napsal Ekonomický deník.
Například jen na dani z neočekávaných zisků vybral stát loni 39,1 miliardy korun. Naprostou většinu z toho zaplatily energetické společnosti, konkrétně 34,4 miliardy korun. Menším dílem přispěly také těžební podniky a zpracovatelé ropy. Výnos daně z neočekávaných zisků bank a pojišťoven dosáhl jen směšných 700 milionů korun – oproti původnímu předpokladu ve výši 33 miliard korun.
Na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny inkasoval stát 18,5 miliardy korun, původní očekávání bylo 15 miliard. Hlavním zdrojem dodatečných příjmů nicméně byla rekordní dividenda společnosti ČEZ. Stát v roli 70procentního vlastníka získal 54 miliard korun, o 30 miliard více než v roce 2022.
Náklady na zastropování cen energií včetně plateb za distribuci dosáhly loni celkem 52,8 miliardy korun.
Novoroční varování
„Rozpočet roku 2023 výrazně zatížily mimořádné výdaje na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Tato pomoc státu dosáhla téměř 76 miliard korun a dalších 18,4 miliardy korun k tomu bylo odpuštění plateb POZE pro domácnosti a firmy. Nebylo tak pro nás lehké udržet rozpočtovou disciplínu,“ uvedl k rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Ve výsledku stát od energetického sektoru víc vybral, než zaplatil. A to ještě ve výpočtu chybí běžné daně. Například výběr daně ze zisku právnických osob loni přesáhl 200 miliard korun; o třetinu tak překonal výsledek z roku 2022 a o čtvrtinu převýšil původní očekávání ministerstva financí. Z rekordních zisků podniků, včetně těch energetických, měla prospěch i státní pokladna, napsla David Tramba na serveru ekonomickydenik.cz.
V této souvislosti je terčem kritiky, že ministerstvo financí stále odkládá rozhodnutí o ukončení daně z neočekávaných zisků neboli windfall tax (WFT); ta je přitom schválena až do roku 2025. Konkrétně podle Michala Šnobra je důvodem snaha uměle snížit hodnotu akcií ČEZ před zvažovaným rozdělením, případně plným ovládnutím největší energetické skupiny státem.