Doba čtení:1 m, 50 s
Hospodářský výbor dnes přerušil projednávání novely horního zákona, poslanci tím chtějí vytvořit prostor pro pozměňovací návrhy. K novele se vrátí v polovině listopadu.
Poslanec Milan Urban (ČSSD), který je zpravodajem zákona, měl k vládní novele dvě zásadní výhrady. „Není schválena surovinová politika a není rozhodnuto o limitech. To jsou věci, které s předpokládanými výnosy souvisí,“ uvedl Urban. V případě rozhodnutí o další těžbě uhlí za limity si dovede představit, že zvýšení by mohlo být výraznější.
Urban ale předpokládá, že obojí se schválit nestihne a o novele horního zákona budou muset poslanci rozhodnout dříve. Připomněl, že legislativní proces nekončí ve Sněmovně. Pozměňovací návrhy mají být předloženy do 24. října.
Čtěte také: Novela horního zákona očima autora
Poslanci opoziční TOP 09 František Laudát a Michal Kučera ohlásili, že přijdou s pozměňovacím návrhem, jenž by zvyšoval podíl obcí. Chtějí také stabilizovat výši poplatků na pět nebo deset let. Laudát dodal, že novela stejně vytváří horší fungování těžebních firem. „Vyplatilo by se na ty peníze zapomenout,“ naznačil Laudát.
Kučera uvedl, že je rád, že se při projednávání novely nepodléhá tlakům z ministerstva financí, které by si chtělo vylepšit čísla rozpočtu. Po ministerstvu průmyslu by chtěl, aby veškerá pravidla byla v zákoně. Vadí mu poměr rozdělení, zejména úhrad za vydobytý nerost. „Je to katastrofální rozhodnutí,“ zdůraznil.
Náměstek ministra průmyslu Eduard Muřický připomněl, že stát dlouhá léta úhrady nenavýšil a vyhláška nikdy nebyla využita k nějaké změně.
Podíl státu by novela zvýšila na 67 procent, zatímco podíl obcí by snížila z nynějších 75 procent na 33 procent. Předloha ale taky mění způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží, byla by vyšší. Změna v poplatcích má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády díky zvýšení plateb neutrální dopad.
V předloňském roce získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Z těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů korun a státu 66 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Ve Sněmovně se rozhořel boj o horní zákon