Německo by chtělo do roku 2030 postupně přestat využívat uhelné elektrárny. Aby to však bylo bezpečné, bude potřebovat zhruba 21 GW dodatečného výkonu řiditelných elektráren. Na takový výkon ale chybí plány, upozornil provozní ředitel provozovatele přenosové soustavy TenneT Tim Meyerjürgens.
Německo plánuje vládní aukce na podporu 10 GW nových plynových elektráren, které mají později spalovat vodík. Tyto elektrárny mají být vybudovány v konrétních lokalitách vhodných z hlediska potřeby sítě. Plyne to z nové vládní strategie elektráren, na jejíchž klíčových prvcích se dohodli německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a ministr financí Christian Lindner, napsal server oenergetice.cz.
To však nebude stačit. „Pro úplné vyřazení uhlí potřebujeme zhruba 21 GW dalšího spolehlivého výkonu,“ řekl Meyerjürgens v rozhovoru pro Montel. „V zásadě by se dalo říci, že potřebujeme zhruba třetinu těchto elektráren na severu Německa a dvě třetiny na jihu. Na jihu jde především o redispečink, abychom tam měli zajištěný výkon. Na severu jde spíše o záležitosti, jako je obnova sítě a zkratové kapacity, které v síti potřebujeme,” dodal.
Austrálie bude i v budoucnu sázet na uhlí a plyn
Další výkon by mohl být zajištěn například elektrárnami pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), zní z vládních kruhů. Meyerjürgens však zpochybňuje, zda takové elektrárny budou schopny nahradit zbývajících 11 GW. Kogenerační elektrárny nejsou tak flexibilní, pokud jde o dodávku potřebného elektrického výkonu do sítě, protože jejich provoz je také odvislý od potřeb pro výrobu tepla.
„V případě zajištění bezepčnosti systému vidíme, že pokud chceme dokončit postupné ukončování těžby uhlí, potřebujeme rezervní elektrárny. Pokud je nebudeme mít, znamená to samozřejmě, že budeme muset udržovat uhelné elektrárny v rezervě sítě, dokud nebude potřebný výkon k dispozici,” uvedl Meyerjürgens.
Kriticky se k dosažení vládního cíle na konci loňského roku vyjádřil šéf společnost RWE i další energetické společnosti v Německu.