Doba čtení:3 m, 6 s
Spotřeba plynu v Česku byla loni nejnižší od roku 1992. Češi za celý rok spotřebovali 6,76 miliardy metrů krychlových plynu, což bylo meziročně o 10,4 procenta méně. Spotřebu loni omezily všechny skupiny odběratelů, nejvýrazněji domácnosti. Drtivá většina plynu přitekla do ČR přes Německo, asi osm procent pak tvořil plyn zřejmě z Ruska.
Vyplývá to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny a tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií, a s tím spojený ekonomický útlum, a teplé počasí.
„V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Připomněl, že spotřeba plynu soustavně klesá už od třetího čtvrtletí 2021. „Tedy od chvíle, kdy se začala projevovat energetická krize,“ podotkl Trávníček. Hlavním důvodem jsou podle něj úspory odběratelů.
Omezení spotřeby je podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku 90. let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.
Zelená Evropa bude žroutem elektřiny, peněz i vzácných kovů
Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. Meziroční pokles spotřeby plynu nastal ve všech měsících loňského roku.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala byly hlavní příčinou poklesu spotřeby vysoké ceny plynu, které řadu domácností přiměly k úsporám. Dalším faktorem pak bylo zpomalení průmyslové výroby. Nižší spotřebu Dohnal očekává i v následujících letech. Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz upozornil na to, že celkový pokles domácností připojených k plynové soustavě o téměř 25 000 odběrných míst. „Přitom pokud někdo doma plyn má, má jednu z nejvýhodnějších komodit pro topení a ohřev vody a přechod na jinou metodu se většinou nevyplatí,“ tvrdí Kaňok.
Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy ČR už měla podle úřadu naplněné zásobníky.
Ústupky zemědělcům nic neřeší
Podle řady expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují na to, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent.
V lednu nárůst dovozu z Ruska pokračoval. „Nárůst si lze vysvětlit neustálou dostupností ruského plynu, který je výrazně levnější než alternativy z Norska nebo LNG,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. Podle něj by sice mohl import z Ruska zase postupně zpomalit, úplné odstřižení Česka od ruských dodávek ale ještě nebude podle Hájka jednoduché. „Pokud například společnosti kupují plyn kontrakty na burze, bude složité sledovat jeho původ, a nevypadá to ani, že by zde byla iniciativa tyto dovozy úplně zastavit,“ podotkl.
Podstatně se podle ERÚ vloni snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz pak klesl dokonce o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.