Doba čtení:2 m, 11 s
Účastníci semináře v senátu neodmítali dekarbonizaci. Upozornili ale na to, co Česku k jejímu provedení chybí. Nejlevnější a zřejmě nejefektivnější by bylo zpomalit její tempo.
Pokud má Česko rychle odstavit uhelnou energetiku, může ji nahradit pouze tou plynovou. Jde přitom jen o náhradu fosilní energie jinou fosilní energií. Jiná stabilní technologie však není rychle k dispozici. Jenže spotřeba energie má být za 20 let v tuzemsku dvojnásobná (mimo jiné se počítá s 3,5 milionu elektromobilů a 1,5 milionu tepelných čerpadel) a dovoz bude velmi problematický. Pokud bude odkud dovážet, bude tato elektřina stát přibližně trojnásobek současné ceny. To jsou jen některé z informací, které zazněly na semináři „Dekarbonizace s lidskou tváří, aneb čím si posvítíme na transformaci?“, který minulý čtvrtek proběhl v senátu. Setkali se na něm politici i lidé z energetické praxe.
Pokud by Česko odstavilo uhlí podle nejrychlejšího z uvažovaných scénářů, zvaného dekarbonizační, chybělo by mu v roce 2035 celých 23 procent potřebné elektřiny. Účastníky na to upozornil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Dovozně závislá přitom v té době bude většina evropských států. Získat elektřinu na import tak bude komplikované a drahé. Jan Vondráš, ředitel společnosti Invicta Bohemica, ve svém vystoupení poukázal na to, že z hlediska energetické bezpečnosti i ekonomické smysluplnosti je pro Česko vhodné odstavovat uhelné zdroje až po postavení jejich bezpečné náhrady. Bezpečnou, tedy permanentně fungující náhradu přitom představují kromě jádra jen plynové elektrárny.
Upozornil i na to, že v případě, že bychom chtěli odstavit uhlí do roku 2030 – jak požaduje třeba ministr životního prostředí Petr Hladík – je však jen velmi malá šance na to, aby se dostatek plynových zdrojů stihl postavit. Právě s ohledem na tempo jejich výstavby považuje za jediné bezpečné řešení další provozování elektráren na uhlí. Příklady ze zimních měsíců v Německu totiž jednoznačně dokazují, že občasné zdroje energie (OZE) nejsou schopné celoročně uspokojit poptávku po elektřině. A tak se neobejdou bez zálohy v klasických zdrojích. Česko proto bude muset zavést takzvané kapacitní mechanismy. Tedy platby za udržování bezpečných zdrojů v pohotovosti. Aby mohly dodávat elektřinu, kterou nedodají OZE.
Na často používaný termín komunitní energetika upozornil, ve svém vystoupení profesor František Hrdlička z ČVUT. „Tato energetika nemůže pokrýt 60 procent spotřeby, která se nemůže spokojit s volatilními zdroji,“ vysvětlil, proč komunitní energetika nemůže být spásou, za jakou ji její propagátoři často vydávají.
„EU za posledních 20 let klade důraz jen na udržitelnost. Opomíjí však bezpečnost a dostupnost,“ zdůraznil senátor Herbert Pavera. Což se jako leitmotiv prolínalo i vystoupením dalších řečníků. Pavera ovšem upozornil ještě na jednu skutečnost. „Elektřina je poslední segment, ve kterém je Česko soběstačné,“ zdůraznil senátor.