Účastníci semináře v senátu neodmítali dekarbonizaci. Upozornili ale na to, co Česku k jejímu provedení chybí. Nejlevnější a zřejmě nejefektivnější by bylo zpomalit její tempo.

Pokud má Česko rychle odstavit uhelnou energetiku, může ji nahradit pouze tou plynovou. Jde přitom jen o náhradu fosilní energie jinou fosilní energií. Jiná stabilní technologie však není rychle k dispozici. Jenže spotřeba energie má být za 20 let v tuzemsku dvojnásobná (mimo jiné se počítá s 3,5 milionu elektromobilů a 1,5 milionu tepelných čerpadel) a dovoz bude velmi problematický. Pokud bude odkud dovážet, bude tato elektřina stát přibližně trojnásobek současné ceny. To jsou jen některé z informací, které zazněly na semináři „Dekarbonizace s lidskou tváří, aneb čím si posvítíme na transformaci?“, který minulý čtvrtek proběhl v senátu. Setkali se na něm politici i lidé z energetické praxe.

Pokud by Česko odstavilo uhlí podle nejrychlejšího z uvažovaných scénářů, zvaného dekarbonizační, chybělo by mu v roce 2035 celých 23 procent potřebné elektřiny. Účastníky na to upozornil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Dovozně závislá přitom v té době bude většina evropských států. Získat elektřinu na import tak bude komplikované a drahé. Jan Vondráš, ředitel společnosti Invicta Bohemica, ve svém vystoupení poukázal na to, že z hlediska energetické bezpečnosti i ekonomické smysluplnosti je pro Česko vhodné odstavovat uhelné zdroje až po postavení jejich bezpečné náhrady. Bezpečnou, tedy permanentně fungující náhradu přitom představují kromě jádra jen plynové elektrárny.

Uhelným regionům mají pomoci bezúročné půjčky

Upozornil i na to, že v případě, že bychom chtěli odstavit uhlí do roku 2030 – jak požaduje třeba ministr životního prostředí Petr Hladík – je však jen velmi malá šance na to, aby se dostatek plynových zdrojů stihl postavit. Právě s ohledem na tempo jejich výstavby považuje za jediné bezpečné řešení další provozování elektráren na uhlí. Příklady ze zimních měsíců v Německu totiž jednoznačně dokazují, že občasné zdroje energie (OZE) nejsou schopné celoročně uspokojit poptávku po elektřině. A tak se neobejdou bez zálohy v klasických zdrojích. Česko proto bude muset zavést takzvané kapacitní mechanismy. Tedy platby za udržování bezpečných zdrojů v pohotovosti. Aby mohly dodávat elektřinu, kterou nedodají OZE.

Na často používaný termín komunitní energetika upozornil, ve svém vystoupení profesor František Hrdlička z ČVUT. „Tato energetika nemůže pokrýt 60 procent spotřeby, která se nemůže spokojit s volatilními zdroji,“ vysvětlil, proč komunitní energetika nemůže být spásou, za jakou ji její propagátoři často vydávají.

„EU za posledních 20 let klade důraz jen na udržitelnost. Opomíjí však bezpečnost a dostupnost,“ zdůraznil senátor Herbert Pavera. Což se jako leitmotiv prolínalo i vystoupením dalších řečníků. Pavera ovšem upozornil ještě na jednu skutečnost. „Elektřina je poslední segment, ve kterém je Česko soběstačné,“ zdůraznil senátor.