Vrátí se aspoň část miliard z tureckého průšvihu?

Projekt zahrnující nedokončenou hnědouhelnou elektrárnu Yunus Emre a sousední lignitový důl byl jedním z důvodů, které přivedly k úpadku firmu Vítkovice Power Engineering. Foto: adularya.com

Na začátku dubna Česká exportní banka uzavře tendr na prodej obří pohledávky za tamní státní firmou Adularya, která elektrárnu vlastní. Pohledávka, jejíž tržní hodnota může být podle informací deníku E15 až v řádu jednotek miliard korun, ale představuje nejen kvůli politickému riziku značně nejistou investici.

Nominálně zhruba dvanáctimiliardová pohledávka bance před lety propadla jako zajištění úvěru konsorciu českých dodavatelů poté, co si v Turecku na projektu vylámala zuby strojírenská firma Vítkovice Power Engineering miliardáře Jana Světlíka, napsal server E15.cz.

Čtěte také:
Adularya: Revoluční řešení, nebo porážka?
Investory bloků budou dcery ČEZ

Původně soukromá a stále nedokončená elektrárna je nyní nepřímo ve vlastnictví a správě tureckého státu, a to prostřednictvím státního holdingu Naksan. Ten byl zestátněn po pokusu o puč v Turecku v roce 2016.

Jak uváděl zápis z jednání valné hromady České exportní banky z konce roku, banka inzerovala prodej pohledávky v periodikách několika různých států a některé z potenciálních investorů oslovila i napřímo. „Turečtí zájemci se obávají obstrukcí správce Adularya při nakládání s elektrárnou,“ uvádí zápis.

Zájemci jsou ale podle všeho zdrženliví. „Do takové investice může jít v zásadě někdo, kdo zná projekt do úplného detailu. Takové věci jsou odsouzené k tomu, aby to nakonec koupil za nízkou cenu někdo, kdo nyní v Turecku takříkajíc číhá za bukem,“ vysvětlil energetický expert Michal Šnobr s tím, že prodej pohledávky takřka jistě neskončí zásadním úspěchem.

Neexistuje dobrá varianta, buď to Česká exportní banka prodá a pro někoho to bude velmi dobrý obchod, anebo pohledávka bance zbyde,“ dodal Šnobr. Samotné nedokončení turecké elektrárny bylo podle jeho názoru kombinací řady chyb, pokud jde o technologie i samotné načasování.

Projekt hnědouhelné elektrárny Adularya odstartoval v roce 2008 pouhých 50 kilometrů od turecké metropole Ankary. Česká exportní banka na startu podpořila účast českého konsorcia firem Ferrit a tandem firem BTG Energy a Vítkovice Power Engineering, spadajících pod skupinu podnikatele Jana Světlíka Vítkovice Holding, půjčkou 11 miliard korun, kterou jako garant kryla Exportní garanční a pojišťovací společnost. Elektrárna ale nebyla nikdy dokončena a problémy spojené se stavbou dopadly na účastnické firmy. Uhlí údajně neodpovídalo kvalitě, na jakou byly kotle elektrárny stavěny. Turecký vlastník projektu Naksan se poté několik let neúspěšně pokoušel nedokončenou elektrárnu prodat.