Adularya: Revoluční řešení, nebo porážka?

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček oznámil, že jednání přineslo revoluční řešení, jiné zdroje však hovoří o opaku.  Foto: vlada.cz

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se nedávno vrátil z jednání v Turecku do Prahy s prohlášením, že zpackaný projekt elektrárny Adularya má revoluční řešení. Posun v jednání je ale podle Hospodářských novin nulový.

Vládní delegace letěla počátkem září do Turecka s cílem vyřešit anabázi s uhelnou elektrárnou Adularya. Na tu stát půjčil téměř dvanáct miliard, projekt ale zkrachoval. Do Prahy se premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu Karel Havlíček vrátili s prohlášením o dlouho očekávaném řešení, které by mohlo do státní kasy vrátit aspoň část půjčených peněz. Ty poskytla státní Česká exportní banka (ČEB), která si úvěr pojistila u státní pojišťovny EGAP, napsaly Hospodářské noviny.

Čtěte také:
Otazníky kolem ministra Havlíčka
Investory bloků budou dcery ČEZ

Já vidím cestu jako úspěch. Poprvé se nám podařilo jednat s tureckou stranou na nejvyšší úrovni a v pozitivním duchu. Navíc jsme přivezli revoluční řešení celého problému,“ trvá na svém Havlíček. Ten měl jednání s tureckým ministrem pro energetiku, Babiš řešil ekonomické otázky přímo s prezidentem Recepem Erdoganem.

Kromě ministra průmyslu ale už nikdo další, na koho se HN v posledních deseti dnech obrátily, výsledky jednání pozitivně nehodnotí. „Dojednáno nebylo prakticky nic. Turci s námi pěkně zametli a nyní se to jen vláda snaží zabalit tak, aby to vypadalo jako úspěch,“ hodnotí výsledky zdroj blízký jednání.

Turci podle Havlíčka Česku nabídli, aby si elektrárnu, kterou stavěla dnes už zkrachovalá ostravská firma Vítkovice Power Engineering miliardáře Jana Světlíka, vzalo za korunu. Problém je, že se nejedná o revoluční řešení, ale o skok o tři roky zpět. Podobně nabídli Turci elektrárnu Čechům už na podzim 2016.

Nakonec se obě strany v roce 2017 dohodly, že nejlepší bude rozestavěný zdroj prodat. K tomu mělo dojít letos – Turecko postupně vypsalo tři výběrová řízení. Nepřihlásil se ani jediný zájemce.

Důvod, proč nedostavěný zdroj nikdo nechtěl, je stejný jako ten, kvůli kterému se do převzetí elektrárny už před třemi lety nehrnulo ani Česko. Elektrárna není schopná spalovat uhlí z nedalekého dolu a stále se vedou spory, zda za to může turecký investor, či Vítkovice.

Potřebné úpravy na kotli a dostavba elektrárny si podle ministra průmyslu Havlíčka vyžádají zhruba 1,5 až 4,5 miliardy korun. Elektrárně ale mezitím vypršely přislíbené tarify na výkup elektřiny, které měly zaručit její ekonomickou návratnost. Bez nich se investované peníze, i když se bude jednat jen o zlomek celkové hodnoty elektrárny, nikdy nevrátí. Právě výkupní tarify měly být jedním z hlavních témat, která chtěl původně Havlíček v Turecku řešit. Žádnou dohodu ale delegace nepřivezla.

Mohlo by vás zajímat:
Caterpillar vymýšlí bagry budoucnosti
Běloruský gigant BelAZ 75710
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje