Doba čtení:1 m, 29 s
V loňském roce bylo vyrobeno na území ČR 140 923 TJ tepla. Přes 45 % hrubé (brutto) výroby pocházelo stále z uhlí, z toho 38,5 % připadá na hnědé uhlí a 7,7 % na černé uhlí. Po uhlí následuje z pohledu nejvíce využívaných vstupních paliv zemní plyn (19 %) a biomasa (16 %). Vyplývá to ze zprávy o provozu teplárenských soustav za rok 2023, kterou vydal Energetický regulační úřad (ERÚ).
Meziroční pokles výroby tepla byl na úrovni 6,7 %. Důvodem jsou panující vyšší teploty a ceny komodit v loňském roce, napsal server oenergetice.cz.
Na teplárenském trhu lze nicméně přes výše zmíněné pozorovat pozvolný odklon od uhlí, když výroba v případě hnědého uhlí poklesla oproti roku 2017 o 23 % a v případě černého uhlí pak o 45 %. Výroba naopak roste u již zmíněné biomasy, a to o 24 %.
Koncept energetické chudoby je od základu lživý
Teplárenství je pod stále větším emisním tlakem. Od roku 2027 se totiž má zavést druhý systém obchodování s emisními povolenkami označovaný jako EU ETS II. Do tohoto sektoru budou spadat sektory vytápění a dopravy. Dosud emisní povolenky platily pouze zdroje, které měly tepelný příkon nad 20 MWt. Od roku 2027 ale mají být začleněny do systému obchodování s emisními povolenkami i menší zdroje, což bude mít dopad na menší soustavy zásobování teplem.
Zdražení bude odvislé jednak od ceny emisních povolenek v EU ETS II, ale také od skladby paliva. Emisně nejnáročnější je právě uhlí, ze kterého se vyrábí většina tepla v ČR. Největším koncovým spotřebitelem jsou přitom domácnosti. Na ty připadá 45 % z celkové spotřeby, u průmyslu jde o 26 % spotřeby.