Doba čtení:2 m, 36 s
Evropská komise předkládá návrh klimatického zákona. Chce jím dostat právo rozhodovat o tom, co se v které zemi bude dít. I proti vůli její vlády.
Evropská komise včera ukázala, jak vzdálená už je životu v zemích, které tvoří Evropskou unii. Nejen, že si nevybíravě řekla o právo „…mít možnost rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů, a to i bez souhlasu členských států či europarlamentu,“(zde) což je hodně neuctivé. Ale předložila jej navíc ve dnech, kdy na řeckou bránu EU opět začala bušit další vlna migrace a Komise by tedy měla především neprodleně prokázat akceschopnost v disciplíně ochrana vnějších hranic EU.
Čtěte také:
Česko nesmí přijmout „uhlíkovou neutralitu“ do 2050
Energetická soběstačnost je český trumf
Závažnost celé situace zdůrazňuje další vyjádření předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. „Klimatický zákon převádí náš politický závazek do práva a my se jím nevratně vydáváme na cestu k udržitelnější budoucnosti,“ citoval předsedkyni iDnes. Chtít se nevratně vydat na cestu k údajné uhlíkové neutralitě, když není jasné jak, a za cenu jakých obětí ji je možné dosáhnout, a dokonce ani není jasné, zda to něco změní (jako, že spíš ne), je vrcholem sebestřednosti a zaslepenosti zároveň. Jak ovšem z historie víme, kombinace těchto dvou vlastností není v politice rozhodně něčím nevídaným.
Co je klimatický zákon
Podle tzv. klimatického zákona bude Evropská unie muset do poloviny století vyvážit všechny emise skleníkových plynů ekologickými opatřeními. Nařízení nepočítá s okamžitým zpřísněním limitů k roku 2030, po němž volají některé země, Evropský parlament či klimatičtí aktivisté. Dává však Evropské komisi možnost v budoucnu rozhodovat o úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu členských států či europarlamentu, což patrně narazí na odpor části zemí. Navržená norma, kterou musí nejprve schválit členské země a europarlament, také dává komisi pravomoc pravidelně hodnotit opatření, která jednotlivé země přijaly a vydávat pro ně závazná doporučení. Konkrétní cíle pro rok 2030 hodlá komise podle návrhu zveřejnit do září, neboť chce nejprve vyčíslit přesný ekonomický dopad opatření spojených se zpřísněním závazků. Zatímco členské země se dosud zavázaly, že sníží do konce desetiletí emise oxidů uhlíku 40 procent proti hodnotám z roku 1990, komise v zelené dohodě předběžně hovoří o 50 až 55 procentech.
Návrh Komise budou nejdřív schvalovat členské země, po nich Evropský parlament. Ten ovládají zelení aktivisté, takže by dost možná schválil jakoukoli ekologistickou pitomost. Ale schvalování členskými zeměmi, to může být něco jiného. A mělo by! Protože to je vlastně jediná šance, kdy je možné Evropské komisi vystavit stopku před tím, než nastolí de facto zelenou diktaturu.
Česká vláda by tedy měla jednoznačně tenhle návrh odmítnout. Poláci to s vysokou pravděpodobností udělají. Bylo by skvělé, kdyby to udělala celá V4. Mělo by to udělat i Řecko. Nejen, že má dost uhelných elektráren, které bude muset zavřít, ale hlavně vidí, jak mu Evropská komise, ba ani celá Unie není schopná podat skutečnou pomocnou ruku. Tak proč by si tuhle Komisi mělo nechat do něčeho kecat? Ostatně, tenhle návrh komise by měla odmítnout každá vláda členské země EU, která chce i v budoucnu být suverénní vládou.
Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo