Evropská komise se schválením dočasného zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie ještě více vzdálila od vědeckého přístupu k politickému řešení. Podle vedoucího energetického programu Hnutí Duha Jiřího Koželouha taxonomie zvyšuje riziko, že vyměníme uhelnou závislost za plynovou.
„Evropská komise se ještě více posunula od původních vědeckých vstupů do taxonomie – které posoudily udržitelnost či neudržitelnost jednotlivých technologií – k politickému řešení, kdy se snaží zahrnout požadavky co nejvíce států, které se snaží označit všechny svoje plány v energetice jako zelené,“ uvedl Koželouh. Dodal, že takovým posunem by taxonomie ztratila svůj smysl, kterým je rozlišit udržitelné a neudržitelné investice.
„To neznamená, že u nás nebudou vznikat například plynové teplárny, ani se nic nemění na tom, že jádro budeme využívat ještě desítky let. Ale právě Česko potřebuje jasné a silné impulsy pro transformaci uhelné energetiky na převážně obnovitelnou, která jediná je opravdu domácí a chrání před výkyvy globálního trhu s fosilními palivy,“ sdělil Koželouh. Poznamenal, že už nyní je riziko z výměny uhelné závislosti na plynovou a marného čekání na nové reaktory dost velké. „Nevyhraněná taxonomie by to riziko zvýšila,“ dodal.
Ekologičtí aktivisté dříve navrhovali, aby bylo uhlí dočasně nahrazeno zemním plynem. Poté však otočili.
„Nahrazovat ve velkém fosilní uhlí fosilním zemním plynem je jako řešit závislost na pervitinu přechodem na kokain. Je to možná o něco méně devastující, ale současně to skutečnou léčbu závislosti oddaluje. Česká republika podpořila evropský cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Pokud teď začneme masivně zvyšovat spotřebu plynu, za pár tu místo Uhelné komise budeme mít Plynovou komisí, která bude muset řešit, co s ním. O zvyšování závislosti na Rusku samozřejmě nemluvě. Skutečným řešením je masivní renovace domů na pasivní standard a rozvoj obnovitelných zdrojů,“ uvedl před časem například Jan Rovenský z Greenpeace.
Odborníci dlouhodobě varují, že ačkoli jsou při samotném spalování zemního plynu oproti uhlí emise CO2 zhruba poloviční, hlavním problémem jsou úniky metanu při těžbě a přepravě plynu. Metan je totiž až 80x silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Stačí, aby při těžbě a přepravě unikla pouhá 3 procenta plynu do ovzduší, aby se emisní zátěž vyrovnala uhlí. Skutečné úniky jsou však podle řady měření často až několikanásobně vyšší.