V Evropě přibývá plánů na stavbu jaderných reaktorů, investice do nich ale nemají takovou finanční podporu jako obnovitelné zdroje. Česko a další jaderné státy to chtějí změnit.
Mezi lety 2006 až 2021 se produkce jaderné energie v EU snížila o pětinu, řada států se od jádra chystala zcela odejít. Jenomže v posledním roce se přístup k atomu otáčí. Přibývá hlasů upozorňujících, že bez jádra svět nemá šanci splnit své dekarbonizační cíle. Přesně to tvrdí i Mezinárodní energetická agentura IEA, napsal server Seznam Zprávy.
Atomové elektrárny dnes v Evropě vyrábějí zhruba čtvrtinu veškeré elektřiny a téměř polovinu elektřiny čisté, nízkoemisní. Elektřinu v jaderkách dnes vyrábí 12 evropských států, ze seznamu letos vypadlo Německo. Evropský jaderný klub se ale jinak rozšiřuje. Belgie zrušila plány na jaderný útlum, podobně jako Nizozemí. Španělsko o takovém obratu vede politickou debatu. Švédsko, Francie či Polsko oznámily ambiciózní programy na rozvoj jádra. Evropské země nyní plánují podle asociace NuclearEurope víc než 15 nových reaktorů.
Mění se i politika. Po covidové krizi vznikla v Evropském parlamentu poslanecká skupina, která prosazuje jadernou politiku. „Celkem se to daří. Nedosáhli jsme sice žádného velkého vítězství, ale jádro dnes už aspoň není diskriminované, i když není zvýhodňované jako zelená technologie,“ uvedl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Na zvýhodnění se ale pracuje. Prvním vítězstvím jaderných zemí bylo zařazení jádra na seznam zelených technologií v takzvané taxonomii (klasifikaci, podle níž se řídí banky a investoři), byť s přísnými podmínkami. Teď se jedná o tom, aby se jádro dostalo na seznam technologií, které lze podporovat podle chystaného nařízení o čistém průmyslu (Net Zero Industry Act).
Dále, aby se v budoucnu řadil tzv. růžový vodík, vyráběný z přebytečné jaderné energie, za čistý, bezemisní. Umožnilo by to podporu investic do růžového vodíku, což je zatím možné jen v zemích, které z jádra pokrývají víc než polovinu své spotřeby elektřiny, tedy ve Francii a na Slovensku. Ve hře je také zařazení modulárních reaktorů mezi zelené, tudíž subvencí hodné inovativní technologie.
Jadernou alianci pod francouzským vedením vytvořily letos také jednotlivé členské státy, dnes je v ní 14 členů včetně Česka. Hlavním cílem klubu je zrovnoprávnění jádra s obnovitelnými zdroji v přístupu k veřejné podpoře.
Francie s dalšími jadernými státy teď bojuje o to, aby podporu jádra – například pomocí dlouhodobých kontraktů s garantovanou cenou (takzvaných rozdílových kontraktů) – zahrnula projednávaná reforma evropského elektroenergetického trhu.
Pro Česko je to všechno důležitý pohyb. Země připravuje stavbu zatím jednoho velkého reaktoru v Dukovanech, vládní i opoziční politici se ale čím dál víc přiklánějí k plánu postavit rovnou čtyři velké bloky a k nim větší počet malých modulárních reaktorů, které by mohly pomoci při dekarbonizaci teplárenství.
Přesnější jadernou strategii Česka pro příští roky má vytyčit nová Státní energetická koncepce, jejíž návrh slibuje vláda schválit ještě letos.
„Pro Česko ale není ani tak zásadní, o výstavbě kolika nových bloků si rozhodneme. Klíčová věc je najít reálný model financování,“ řekl na konferenci Jádro zástupce vrchního ředitele Ministerstva průmyslu Tomáš Ehler, pod něhož spadá jaderná problematika.