Vládou podporovaná analýza, kterou má k dispozici deník POLITICO, tvrdí, že Peking by mohl na dálku odstavovat větrné elektrárny v Německu. Doporučuje také, aby země zastavila stávající projekt větrných elektráren využívajících čínské turbíny. Německé ministerstvo obrany a Německý institut pro obranné a strategické studie se ke zprávě odmítly vyjádřit.
Podle analýzy by to Číně v budoucnu poskytlo „značný vydírací potenciál“. Zpráva, kterou si nechalo vypracovat německé ministerstvo obrany, tvrdí, že Peking by mohl záměrně zdržovat projekty, shromažďovat citlivé údaje a na dálku vypínat turbíny, pokud by mu byl umožněn přístup k větrným elektrárnám.
„Při použití systémů nebo komponentů od čínských výrobců lze vzhledem k politické situaci dokonce předpokládat, že takové zpomalení nebo dokonce přerušení provozu by Čína záměrně využila jako prostředek politického nátlaku nebo dokonce jako nástroj ekonomické války,“ uvádí se ve zprávě, kterou minulý měsíc vypracoval Německý institut pro obranné a strategické studie.
„Nelze proto vyloučit destabilizaci jak politického systému, tak obchodního modelu německého průmyslu a sociální soudržnosti v důsledku chybějícího nebo nedostatečného plánovacího zabezpečení v energetickém sektoru,“ dodává se v ní.
Analýza přichází v souvislosti s rostoucími obavami souvisejícími s riziky pro kritickou infrastrukturu v Evropě. Od roku 2022 došlo v Baltském moři nejméně k šesti samostatným incidentům podezřelým z podvodní sabotáže.
Mezitím Brusel začal zasahovat proti čínským dodavatelům větrných elektráren poté, co je podezřívá z přijímání státních dotací, aby porazili evropské konkurenty v soutěži o projekty Evropské unie. V loňském roce zahájila Evropská komise, výkonný orgán EU, vyšetřování projektů větrných elektráren v Bulharsku, Francii, Řecku, Rumunsku a Španělsku, které jsou spojeny s Pekingem.
Podle Andrey Scassoly, viceprezidenta pro výzkum větrné energie v poradenské společnosti Rystad, se nyní tato rizika pravděpodobně zvýší, pokud se vztahy s Pekingem zhorší.
„Jsme svědky sílícího soupeření velmocí, a to v době, kdy je náš svět propojen více než kdykoli předtím – je to zesilovač zranitelnosti a rizik,“ řekl.
Přílišná závislost na Číně také zvyšuje riziko kybernetických útoků, které by mohly „vést k zastavení výroby“, řekl Scassola a dodal, že podobná veřejná varování nebo právní kroky k omezení přístupu Pekingu již proběhly v Nizozemsku, Spojeném království, Polsku a Litvě.
Zpráva obsahuje podobná varování. Pokud by se vztahy s Čínou zhoršily, mohl by Peking zpozdit provoz nových farem „nejméně o čtyři až pět let“ mezi fází schvalování plánů a uvedením do provozu, uvádí se v analýze, a mohl by koordinovat další rušivé snahy s Ruskem.
Část nebezpečí podle studie vyplývá také z přístupu výrobců k turbínám. Dodavatelé z Pekingu by měli přístup k počítačovým programům, které řídí aktivní turbíny a shromažďují data ze stovek radarů zabudovaných do farem, uvádí se ve studii – což je významný problém vzhledem k tomu, že větrná energie loni vyrobila třetinu elektřiny v Německu a pětinu energie v EU.
Navzdory varování již Německo začalo sledovat čínské firmy jako potenciální dodavatele.
V loňském roce developer projektu Luxcara oznámil, že vybral pekingskou společnost Ming Yang Smart Energy jako dodavatele 16 turbín pro svou mořskou větrnou farmu „Waterkant“ v severozápadním Německu.
Zpráva varuje, že „prvnímu použití čínských větrných turbín je třeba zabránit“ z důvodů „veřejné bezpečnosti“, protože hrozí, že se Peking bude spoléhat na své odborné znalosti a získá přístup k „základním prvkům německé kritické infrastruktury“ v blízkosti vojensky důležitých výcvikových prostorů.
Není to poprvé, co se uvítání čínského výrobního gigantu v Evropě dostalo pod drobnohled. Společnost Ming Yang dodala 10 turbín pro větrnou farmu na moři v jižní Itálii, která byla dokončena v roce 2022. Britský ministr pro investice se také v prosinci sešel s touto společností, aby projednal její obchodní vyhlídky ve Spojeném království, jak minulý týden odhalil server POLITICO.
Také německý větrný průmysl je vůči projektu Waterkant obezřetný. Místní výrobci turbín považují projekty s pekingskými výrobky za „obrovské riziko“, uvedla Karina Würtzová, výkonná ředitelka Německé nadace pro větrnou energii na moři, a zároveň uznala, že projekty jako Waterkant čelí „hrozbě své komerční životaschopnosti“, pokud čínští dodavatelé odstoupí.
Berlín nyní musí „toto riziko poctivě a do hloubky prošetřit“, řekla a prosadit prosazování zákonů EU, jako je směrnice NIS2 z roku 2023, která zahrnuje opatření ke zmírnění kybernetických bezpečnostních hrozeb, jakmile bude po volbách 23. února sestavena nová vláda.
Zpráva zároveň navrhuje, aby Berlín prozkoumal právní nástroje, jako je národní zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o větrné energii na moři, a vyloučil čínské firmy ze zakázek z důvodu obrany nebo veřejné bezpečnosti.