Evropa dál neochvějně kráčí za svým vysněným cílem stát se v roce 2050 prvním uhlíkově neutrálním kontinentem. Jak se však s touto výzvou vyrovnat v době vysokých cen energií a při zajištění konkurenceschopnosti českého, potažmo evropského průmyslu?
Odpovědi na tyto otázky hledali průmyslníci na Leading Minds Forum, jak uvádí www.e15.cz. „Čelíme extrémně drahým energiím a tlaku čínských a dalších asijských výrobců,“ posteskl si generální ředitel a předseda dozorčí rady Cylinders Holding Jan Světlík. Na jeho slova navázal europoslanec Alexandr Vondra, podle něhož Česká republika nemá v EU dostatek spojenců k prosazování vlastních zájmů.
Česká republika se staví odmítavě k návrhu snížit do roku 2040 evropské emise oxidu uhličitého o 90 procent oproti roku 1990. Důvodem jsou nejasné dopady na průmyslová odvětví, jako je ocelářství, sklářství či výroba cementu, kde zatím ani nejsou dostupné technologie potřebné ke splnění tohoto cíle. Podobné obavy panují i ve Francii, Maďarsku, Německu, Polsku nebo na Slovensku. Dlužno dodat, že EU jen stěží splní už cíl pro rok 2030 – snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990.
Jádro, které je potřeba uznat jako „zelený“ zdroj, spolu s OZE a se zemním plynem tvoří podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZ ESCO Kamila Čermáka pilíře modernizace tuzemské energetiky. „Kromě chystané dostavby Dukovan zvyšujeme výrobu ve stávajících jaderných elektrárnách s ambicí vyrábět 32 TWh elektřiny ročně a zajišťujeme dodávky neruského paliva. Dále připravujeme projekty více než 1,5 GW plynových elektráren s možným spuštěním na počátku 30. let. Ve výstavbě máme 160 MW obnovitelných zdrojů a do roku 2030 chceme vybudovat 300 MW bateriových úložišť,“ uvedl Čermák.
Člen představenstva Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Jiří Feist upozornil na přebujelou byrokracii v EU a rovněž označil splnění 90procentního snížení emisí do roku 2040 za „zcela nereálné“. Připomněl, že Evropa se na světových emisích podílí jen necelými šesti procenty a cena emisní povolenky je u nás několikanásobně vyšší než jinde ve světě. „Evropa bude muset na nové bezemisní technologie vynaložit obrovské prostředky. Ignoruje se přitom fakt, že příliš ambiciózní cíl pro rok 2040 dopadne nejtvrději na státy s nižšími příjmy, a stane se tak brzdou sociální soudržnosti v rámci EU,“ varoval Feist.
Michal Macenauer, ředitel strategie společnosti EGU, považuje emisní cíl pro rok 2040 za nesplnitelný. Domnívá se, že Evropa nedosáhne úplné dekarbonizace ani do roku 2070. Europoslanec Ondřej Knotek v této souvislosti upozorňuje na rizika pro český průmysl, ekonomiku i domácnosti.
Podle vrchního ředitele sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu Reného Neděly se Česko snaží v EU aktivně vyjednávat o svých potřebách, ale jeho snahy narážejí na přebujelou byrokracii. Zlepšení situace by podle něj přineslo spíše zjednodušení procesů a odstraňování bariér než další stanovování nových cílů. Debata se stočila i k cenám elektřiny.