Rostoucí ceny plynu a nejistota kolem dodávek energií vrací řadu zemí zpět k uhlí. Německo připouští zpomalení odstavování uhelných elektráren, protože výstavba plynových a vodíkových zdrojů zaostává za plánem.

Ještě před několika lety se světové ekonomiky podle hrot.cz zavazovaly k rychlému odchodu od uhlí. Na klimatickém summitu COP26 více než 40 zemí slíbilo postupné ukončení výroby elektřiny z uhlí a státy G7 následně oznámily plán ukončit neomezené využívání uhlí mezi lety 2030 a 2035. Současná energetická krize ale tyto plány výrazně komplikuje.

Růst cen zemního plynu a problémy s dodávkami po eskalaci konfliktu na Blízkém východě přiměly řadu zemí vrátit se k nejstaršímu a stále dostupnému zdroji energie – uhlí. Vlády nyní dávají větší důraz na energetickou bezpečnost a stabilitu sítí než na rychlé plnění klimatických cílů, píše web Oilprice.com.

Konflikt nakopl výrobu elektřiny z uhlí, ČEZ očekává vyšší zisk

Výrazný návrat uhlí je vidět především v Asii. Indie, která dováží velkou část LNG přes ohrožený Hormuzský průliv, začala kvůli drahému plynu více využívat domácí uhlí. Země zároveň čelí extrémním vedrům a rekordní spotřebě elektřiny. Uhelné elektrárny nyní pokrývají až tři čtvrtiny špičkové poptávky.

Indické úřady dokonce nařídily elektrárnám spalujícím dovážené uhlí, aby fungovaly na plný výkon, a obnovily provoz některých plynových elektráren odstavených kvůli vysokým nákladům. Podobný vývoj sleduje i Jižní Korea. Tamní vláda zvýšila výrobu elektřiny z uhlí o více než třetinu a zároveň omezuje závislost na LNG. Výrazně vzrostl například dovoz uhlí z Ruska. Soul navíc zrušil limity, které v minulosti omezovaly využití uhelných elektráren během jarních měsíců.

K návratu uhlí dochází i v Evropě, která byla dlouhodobě symbolem zelené transformace. Německo připouští zpomalení odstavování uhelných elektráren, protože výstavba plynových a vodíkových zdrojů zaostává za plánem. Některé elektrárny, které měly fungovat jen jako záložní rezervy, by se mohly vrátit do běžného provozu.

Německý plán definitivního konce uhlí do roku 2038 tak začíná narážet na realitu energetické bezpečnosti a nestability trhu. Provozovatelé sítí upozorňují, že bez uhlí by bylo obtížné stabilizovat dodávky při kolísání výroby z větru a solárních elektráren.

Itálie letos dokonce formálně odložila konec uhlí o 13 let – z roku 2025 až na rok 2038. Poslední čtyři italské uhelné elektrárny získaly delší životnost a vláda je označuje za strategickou rezervu pro případ dalšího růstu cen plynu a ropy. Přesto odborníci nepředpokládají, že by současný návrat uhlí zastavil dlouhodobý rozvoj obnovitelných zdrojů. Solární a větrná energie jsou dnes v mnoha regionech levnější než nové uhelné elektrárny. Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů navíc dál klesají.

Současná krize ale ukazuje, že při geopolitických otřesech zůstává uhlí pro mnoho států stále klíčovou pojistkou energetické stability.