Doba čtení:2 m, 55 s
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) by byl rád, kdyby v Česku takzvaná uhelná komise vznikla do poloviny letošního roku. To je podle něj nejbližší možný termín. Řekl to na jednání sněmovního výboru pro životní prostředí.
O tom, že by Brabec rád založil uhelnou komisi po vzoru Německa, hovořil již zhruba před dvěma týdny. Debatovat by měla o možnosti přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie a jádro. Ministr s návrhem zatím seznámil ministerstvo průmyslu. Na základě jednání s karlovarskou hejtmankou Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) to podle něj vypadá, že jsou pro založení komise i uhelné regiony.
Čtěte také:
Piráti nechtějí výjimky. Podporu ale nemají
Brabec by uhelné zásoby neodepisoval
Konkrétní personální složení komise zatím není na stole. Jednat by se mělo o širokou skupinu odborníků, vědců, manažerů, politiků či nevládních organizací. „V ideálním případě by se měla stát poradním orgánem vlády tak, jako to je v Německu, a měla by to být součást přípravy novelizace Státní energetické koncepce, která je podle zákona připravena na příští rok,“ řekl dnes Brabec.
První ohlasy naznačují, že by vytvoření komise mohlo získat podporu. „Přechod z fosilních paliv na jiné zdroje energie je vážné téma, které vyžaduje koncepční přístup. Jde o bezpečnost dodávek elektřiny a tepla, ceny energií i ochranu životního prostředí. Proto návrh pana ministra na vytvoření komise vítám a jsem připraven v ní případně pracovat,“ řekl poslanec a člen hospodářského výboru Petr Dolínek (ČSSD).
Uhelná komise v Německu se na konci ledna usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Uhelná komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost má vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.
Podle Brabce není možné ukončit používání energie z uhlí nárazově, neboť česká energetika je historicky založena právě na uhlí. Podíl se ale podle něj výrazně snižuje, podle Státní energetické koncepce by se měl k roku 2040 snížit na deset až 15 procent. Rostoucí cena emisních povolenek by pak mohla znamenat, že uhlí skončí výrazně dříve, protože nebude konkurenceschopné, poznamenal ministr.
Emisní povolenky umožňují vypouštět do ovzduší oxid uhličitý. Platí je uhelné elektrárny či průmyslové podniky a lze s nimi obchodovat. Výnosy v Česku ze zákona využívá ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu. Cena emisních povolenek v EU se podle údajů serveru Carbon Pulse aktuálně pohybuje kolem 22 eur (asi 565 korun) za tunu CO2 vypuštěného do atmosféry. V září dosáhla nad 25 eur (asi 640 korun), což bylo desetileté maximum. Na začátku roku 2018 byla pod osmi eury (asi 205 korun).
V ČR se v roce 2017 nejvíce elektřiny vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta). V ČR se v roce 2018 vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého) a Česko se na žebříčku největších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.
Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic