![](https://iuhli.cz/wp-content/uploads/2020/02/power-597169_1280_compressed.jpg)
Společnost National Grid, britská obdoba ČEPS, s okamžitou platností vypověděl smlouvu čínskému dodavateli zásadních řídících a komunikačních prvků. Současně začal s demontáží prvků již instalovaných.
Správce britské přenosové soustavy, firma National Grid, bez udání důvodu vypověděla čínskému dodavateli smlouvu o dodávkách důležitých komponentů přenosové soustavy. K tomuto kroku se však rozhodla na základě varování Národního centra kybernetické bezpečnosti (The Register, zde). Podle spekulací médií za varováním stojí obavy z toho, že by Čína mohla prostřednictvím oněch komponent způsobit v Británii blackout. Společnost NR Electric UK, jež je dceřinou společností čínské státní firmy Nari Technology, totiž do Británie dodávala komponenty pro komunikaci mezi součástmi sítě i ty, jež se starají o vyrovnávání výkyvů v síti.
Před používání čínských komponentů varoval loni i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jeho varování se týkalo elektroměrů, jež mají být schopné proti vůli uživatele odpojit odběrná místa od dodávky elektřiny. Čili jde o stejný typ nebezpečí, z nějž mají obavu Britové.
Čínští odběratelé oceli nakupují rekordní množství mongolského uhlí
Podle internetového deníku Security magazín navíc v létě v rozhovoru pro The Times varoval šéf britského Institutu pro motorová vozidla Jim Saker i před čínskými elektromobily. Označil je za závažný bezpečnostní problém. Jeho institut dokonce rozeslal varování automobilkám a regulačním orgánům. Upozorňuje v něm, že tato vozidla můžou Číňané na dálku vypnout a není způsob, jak tomu zabránit (zde).
V tomto kontextu nelze přehlédnout ani dlouhodobě se opakující varování energetiků a některých politiků před rychle rostoucí závislostí energetiky států v EU na Číně. V EU se totiž vyrábí necelé procento světové fotovoltaiky, naprostá většina se jí proto dováží z jihovýchodní Asii, z velké většiny z Číny. Ale přitom podle plánů Bruselu má být fotovoltaika jedním z pilířů energetiky. Ve větrných elektrárnách, což má být další pilíř, je situace o něco lepší, tam Číňané zatím ovládají jen asi 60 procent trhu a německý Siemens a dánský Vestas stále patří mezi největší světové výrobce (i když větrná divize Siemensu se potýká s velkými problémy). Pro fungování sítí založených na dodávkách z občasných zdrojů energie (OZE), jsou nezbytná velká bateriová úložiště. I v této oblasti však je Čína světovým hegemonem.