Česko by jen na vítr nemohlo „jet“ ani náhodou

Štěpán Chalupa je jednou z hlavních tváří tuzemského zeleného byznysu. Vystupuje v médiích, diskutuje s ministry. Ale nepředkládá jim reálné údaje. Foto: Twitter

„V rozhovoru se Štěpánem Chalupou je spousta polopravd, nepravd i nesmyslů,“ reagoval na náš prosincový rozhovor s předsedou Komory obnovitelných zdrojů Jaroslav Čížek ze spolku Realistická energetika a ekologie. „Jen na vítr, ani jen na všechny obnovitelné zdroje by Česko nemohlo fungovat ani náhodou,“ zdůrazňuje Čížek a nabízí čísla.

V prosinci jsme přinesli rozhovor s předsedou Komory obnovitelných zdrojů, Štěpánem Chalupou (zde). Vyvolal bouřlivou reakci.

„Odpovědi Štěpána Chalupy jsou ukázkovým příkladem zelené manipulace, nebo účelového zkreslování faktů, jestli vám to zní lépe. V každém případě jde o to, že pan předseda Komory OZE s vážnou tváří uvádí věci, které jednoduše nejsou pravda,“ říká Jaroslav Čížek ze spolku Realistická energetika a ekologie (zde). On a jeho kolegové podrobili náš rozhovor zveřejněný v prosinci (zde) zdrcující kritice.

Čtěte také:
Chalupa: Česko by mohlo „jet“ jen na vítr
Emise z energetiky klesají, z dopravy naopak rostou

„První nesrovnalost je hned na začátku textu, kam jste vytáhli očekávání Komory ohledně investic do OZE. Jejich očekávání ovšem v tomto kontextu slouží spíš k matení veřejnosti, než k tomu, aby si někdo mohl udělat reálný obrázek toho, co nás čeká. Protože očekávání investicv průběhu deseti let je jedna věc, ale druhá věc je, kolik by skutečněstálo převedení České republiky jen na obnovitelné zdroje. To totiž celou věc staví do úplně jiného světla,“ říká Čížek.

Podle výpočtů jeho spolupracovníků, kteří jsou aktivní přímo v energetice, totiž vychází, že instalovaný výkon OZE, který by byl schopen zásobovat v optimálních případech republiku elektřinou je minimálně 32 gigawatt (při využití maximálně 2500 hodin za rok). To by přišlo na přibližně 40 až 45 miliard eur, tedy asi jeden a čtvrtbilionu korun. Spolu s nezbytnými změnami infrastruktury a minimálně 9000 MW v akumulaci pak celá přeměna přijde zhruba na dva biliony korun (2 000 000 000 000 Kč). Což je zhruba tolik, jako již nyní dluží Česká republika. „Jenže tohle číslo vám nikdo ze zelených aktivistů ani lobbistů neřekne, aby lidem nezačalo docházet, co se to děje a na kolik to celé přijde. Přitom si musejí umět spočítat také. Tedy pokud elektřině opravdu rozumějí,“ dodává.

Jaroslav Čížek se svými kolegy je kritický i k další premise Štěpána Chalupy, který v rozhovoru říká: „Když bude fotovoltaika na každé střeše a po Čechách bude rozeseto 1400 opravdu velkých větrných elektráren, pokryje to dvě třetiny tuzemské spotřeby elektřiny.“ Při započtení ztrát v sítích to podle nich bude maximálně 50 procent spotřeby, nikoli dvě třetiny. O kolik méně spotřeby by toto množství OZE pokrylo v případě rozsáhlé elektrifikace podle představ Green Dealu, tedy elektromobility, elektrického vytápění, přechodu průmyslu a stavebnictví na bezuhlíkové technologie v tuhle chvíli není zřejmé. Ale jen samotný přechod na elektromobilitu (v rozsahu současného automobilismu) by si podle profesora Jana Macka z ČVUT,  vyžádal výkon až sedmi temelínských bloků. Tedy 7000 megawatt (zde). S ničím takovým však zatím plány žádné zelené lobbistické organizace, která tvrdí, že Česko může fungovat jen na obnovitelných zdrojích, nepočítají.„Při těchto plánech se často zapomíná ještě na to, že lidé v dané lokalitě musí s umístěním zdroje souhlasit. Což zejména u větrných elektráren není úplně pravidlem. V Německu se kvůli tomu stavba VTE na pevnině téměř zastavila. U nás není situace mezi lidmi jiná,“ připomíná další pohled Jan Vondráš z analytické společnosti Invicta Bohemica.

V rozhovoru, který jsme uveřejnili, Štěpán Chalupa rozvíjí vizi energetiky postavené jen na obnovitelných zdrojích. Uhlí podle něj skončí v průběhu několika let, jaderné zdroje za několik desítek let. A pokračuje: „Mezitím svou pozici budou více a více posilovat globálně i v Česku všechny druhy obnovitelných zdrojů, jak je dnes známe. Důležitou roli budou samozřejmě hrát flexibilní zdroje, řešení na řízení spotřeby a samozřejmě technologie „power to X“, které uchovají elektřinu pro období, kdy nebude dostupný dostatek okamžité výroby.“

Termín „Power to X“ zahrnuje řadu způsobů přeměny, skladování energie a přeměny elektřiny, které využívají přebytečnou elektrickou energii, obvykle v obdobích, kdy kolísavá výroba obnovitelné energie převyšuje zátěž. Avšak žádný z těchto zatím existujících způsobů nenabízí kapacitu, která by ve spotřebě státu mohla hrát nějakou významnější roli. „Kdybychom například na Vltavě vytvořili přečerpávací elektrárnu Vrané – Orlík, jež by byla 100 násobně větší než všechny naše současné přečerpávačky, mohli bychom do ní uložit energii na sedm hodin spotřeby v průběhu devíti dnů,“ zvedá oči od kalkulačky Čížek. „To pro představu, jak to s možnostmi ukládání energie je ve skutečnosti,“ dodává.

Zároveň je potřeba dodat, že se k tomu všemu bude muset vybudovat nová síťová infrastruktura, což propagátoři zelených vizí standardně ve svých vystoupeních neuvádějí. Tyhle náklady se přitom budou pohybovat ve stovkách miliard korun. Další obrovské náklady by znamenala výroba umělého plynu či vodíková infrastruktur.

„Když pan Chalupa a jeho kolegové mluví o flexibilních zdrojích, zajímalo by mě, které mají na mysli? Vítr ani slunce nenaskočí, když budeme potřebovat. Opravdu spolehlivý flexibilní zdroj je synchronní generátor, který má, podle zásad kritické infrastruktury,zásobu paliva nejlépe na 90 dnů,“ nadhazuje Čížek.

Jan Vondráš současně upozorňuje na to, že Evropská investiční banka od letošního roku chce přestat financovat i projekty na zemní plyn. Což jde proti snaze nahrazovat uhlí plynem, který je zatím většinově vnímaný jako méně emisní a hlavně je k dispozici.

Jenže jeho celkové emise plynu jsou daleko vyšší, než se dosud uvádělo. Což EU dobře ví, nejpozději od roku 2015. Tehdy dostala 550stránkovou analýzu od DG ENER s názvem „STUDY ON ACTUAL GHG DATA FOR DIESEL, PETROL, KEROSENE ANDNATURAL GAS“. Ta například pro Česko uvádí, že k nyní počítaným 0,2 tunám CO2 (ekv)/MWh vznikajícím při samotném spalování (emisní faktor) je nutno připočítat ještě 0,13 t CO2 (ekv)/MWh, za dobu, než dorazí od ložiska k místu spotřeby. „Podíváte-li se do materiálů MPO, kde můžete u černého uhlí vidět hodnotu emisního faktoru 0,33 a hnědého pak 0,36 je nabíledni, že v našem případě je přechod na plyn bohapustým nesmyslem,“ konstatuje Čížek.

„Z větru bychom v roce 2040 dokázali reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací,“ říká v rozhovoru pro iUHLI předseda Komory obnovitelných zdrojů. Energetici však nad takovými procenty kroutí hlavou – kvůli ztrátám v sítích a pokračující elektrifikaci – považují za maximum méně, než 20 procent.

„Třicet procent naší dnešní spotřeby je zhruba 20 000 000 MWh. Výkon našich dnešních největších větrných elektráren Vestas V90 jsou dva megawatty. Do budoucna teď klidně počítejme s výkonem 3 MW. Roční měrná dodávka je podle údajů ERÚ za rok 2018 v našich podmínkách necelé 2 000 MWh/MW. Takže to znamená 20 000 000 : 2 000 = 10 000 MW : 3 MW = 3 333 instalací, jako těch pověstných  stříbrných stříkaček,“ počítá Čížek. V sousedním, stejně velkém Bavorsku se přitom podle něj shodli na tom, že maximum je 1 500 instalací. „Naše republika má rozlohu asi 80 000 čtverečních kilometrů. Po vydělení 3 333 větrníky to vychází teoreticky jedna větrná turbína na 24 čtverečních kilometrech. Ve skutečnosti je však pro stavbu VTE vhodná jen asi pětina republiky, což vyplývá ze studie Akademie věd. Takže nejistotu dodávek z větru můžeme teď nechat klidně stranou,“ dodává.

„Víte, ona se studie možností větrných elektráren, na kterou se Komora OZE odvolává, jmenuje Analýza potenciálu větrných elektráren. No a mezi potenciálem a reálným využitím je obrovský rozdíl,“ zdůrazňuje ještě s tím, že studie se samozřejmě nezabývala ani zasíťováním lokalit, ani předpokládatelným nesouhlasem lidí, nebo spotřebou betonu a oceli. Ta je proti jaderné elektrárně v poměru k celkovým dodávkám elektřiny 42násobně větší u oceli a 13násobně větší u betonu.

Dokončení zítra

Všichni jmenovaní oponenti jsou členy Spolku Realistická energetika a ekologie (realisticka.cz).