Doba čtení:2 m, 23 s
Poláci, Chorvaté a dokonce i Maďaři snižují závislost na ruském plynu. Česko stále nemá na výběr. A nyní navíc hrozí, že se tato závislost ještě zvýší, pokud by byly uhelné elektrárny nahrazeny plynovými.
Svou závislost na ruském plynu snižuje Polsko, Pobaltí i balkánské země, kterým pomáhají nové terminály pro dovoz zkapalněného plynu i nedávno spuštěné plynovody. Přesto zůstávají Gazpromu nadále věrní odběratelé, kterým závislost na plynovém objetí ruského medvěda příliš nevadí. Vedle Německa k nim patří i Česká republika, napsal Týdeník Hrot.
Čtěte také:
Přiznáme a snížíme emise metanu, slibují těžební giganti
Co má větší uhlíkovou stopu? Plyn, nebo uhlí?
Podle Českého statistického úřadu se k nám v lednu až listopadu 2020 dovezl zemní plyn v hodnotě 22,4 miliardy korun. Hlavním dodavatelem je Rusko s podílem přes 74 procent, dalších 12 procent pokryl dovoz z Norska. Zbývá necelých 14 procent, která jsou formálně uvedena jako dovoz z Německa. Sem spadají hlavně nákupy na německé energetické burze. Fyzický původ plynu, který spálí kotle, sporáky a další spotřebiče českých zákazníků, je téměř vždy ruský. Napojení na polskou a rakouskou síť, které by mohlo do Česka přivést plyn z jiných zemí, dodnes chybí.
„I když by dodavatel plynu v České republice podepsal dodávkovou smlouvu na zemní plyn z Norska, stále by za současných podmínek spotřebovával fyzicky jen plyn pocházející z dodávek z Ruska,“ vysvětlil Týdeníku Hrot Jiří Mlynář, vedoucí oddělení Nákup energie ve společnosti E.ON Energie.
Podobné je to s nákupy na německé energetické burze. Zde pořízený plyn může mít poměrně pestrý původ – vedle Ruska nejspíš bude pocházet také z Norska, Nizozemska a od dodavatelů zkapalněného plynu. Prakticky k nám z východu Německa proudí výhradně ruský plyn.
Nebezpečná závislost
Česká republika je tak závislá na režimu, který neváhá otrávit opozičního politika či zabrat území cizího státu. K čemu to může vést, ukazuje příklad Bulharska. Bez ohledu na slovanskou vzájemnost či vazby z minulosti totiž Rusové v minulých letech požadovali od Bulharska, ale i dalších zemí, které neměly na výběr, dost nestydatou cenu – o desítky procent vyšší než v případě dodávek do Německa.
Rusové rovněž v minulosti předvedli, že nemají zábrany kohouty ani úplně vypnout, jako to Gazprom udělal Ukrajině.
Česká republika si přitom pohrává s plánem, že svou závislost na ruském plynu ještě zvýší. Ve hře je totiž nahrazení českých uhelných elektráren plynovými. Do těch by proudil plyn opět z Ruska.
Stále více odborníků přitom varuje, že z klimatického hlediska nejde o zlepšení, dost možná i naopak. Při těžbě plynu a jeho přepravě na tisícikilometrové vzdálenosti totiž dochází k rozsáhlým únikům metanu, což vede k ohřívání atmosféry. Metan ji během 20 let ohřeje dokonce 80krát víc než stejné množství oxidu uhličitého. Nikdo přitom nezná přesná čísla, jak velké množství metanu při těžbě v Rusku uniká.