Doba čtení:3 m, 20 s
Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové je v přístupu k dekarbonizaci a transformaci energetiky a průmyslu nutné brát v úvahu hospodářské i geografické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Charanzová to řekla v rozhovoru pro idnes.cz.
„Nikdo asi nemohl očekávat, že budeme v jednadvacátém století svědky války v Evropě. Na druhou stranu tato energetická krize ukazuje i chyby, které se v energetické politice udělaly. A to nejenom na evropské úrovni, ale i v jednotlivých státech, například v Německu, ale i v Česku. Že jsme více nemysleli na vlastní bezpečnost. A nyní se nám to vrací i s úroky. Já doufám, že tohle pro celou EU bude dostatečná lekce v tom, abychom se zaměřili na vlastní soběstačnost a větší diverzifikaci,“ uvedla Charanzová.
Podle ní i v Česku vidíme nepopiratelné klimatické změny. „Všichni si například vzpomeneme na vyschlé studny. Takže klimatickou změnu nepopírám, ale při jejím řešení by se podle mě měla zohlednit konkrétní situace každého jednotlivého státu. Jaké má například přírodní podmínky. Prostě k výrobě elektřiny pomocí větrných turbín jde mnohem snáze přistoupit třeba na mořském pobřeží. V zemích, kde je mnohem častější sluneční svit, zase účinněji využijete fotovoltaiku. A pak jsou státy, jako je třeba Česko, s úplně jinou výchozí pozicí,“ upozornila místopředsedkyně Evropského parlamentu.
Budinský: Uhlí teď potřebuje podporu, ne novou daň
Řešení z dlouhodobého hlediska bude podle ní muset být určitě na evropské úrovni. „Už nyní však vnímám alespoň částečné snahy o přehodnocení zelené agendy, respektive její rychlosti. Jako příklad může posloužit pozastavení konce spalování uhlí a uhelných elektráren jak v Česku a Německu, tak v dalších státech,“ uvedla Charanzová, která českého premiéra Fialu v Evropském parlamentu vyzvala, aby co nejdříve připravil krizový plán pro Česko i pro Evropskou unii, jíž teď předsedáme.
„Člověk nemusí být velký odborník na energetiku, aby mu došlo, do čeho se řítíme, jaké jsou možné scénáře vývoje a že je potřeba urychleně jednat. A jsem z té komunikace vlády stále zmatená. Píše mi celá řada firem, které začínají propouštět zaměstnance, řada firem, kde už počítají s tím, že úplně skončí. Prostě energie se propisují úplně do všeho,“ vysvětlila politička.
Podle ní je třeba přehodnotit dosavadní energetické politiky, ať už jde o nové dodavatele, nové zdroje, vztah k jaderné elektřině, nebo emisní povolenky.
Odborníci: Část spotřeby plynu nahradí uhlí
Charanzová věří, že pokud v EU převáží princip spolupráce a solidarity, krizi zvládneme. „Když si jednotlivé země začnou hrát jenom svoji hru, postrádá ten princip smysl. Teprve ve chvíli, kdy si začneme vzájemně házet klacky pod nohy, začnou skutečné problémy. Když například nebudeme chtít vyvážet elektřinu a Němci nám pak „na oplátku“ nepošlou žádný plyn, který přes ně proudí. To by opět popíralo základní principy fungování EU i důvody její samotné existence,“ zdvihla varovný prst místopředsedkyně Evropského parlamentu, která ale zároveň upozornila na to, že se v rámci EU dějí nelogičnosti a přijímají riskantní rozhodnutí.
„Mohla bych vám takových příběhů, co nedávají smysl, za těch sedm a půl roku vyprávět spoustu. Závažnější jsou ale věci, jež se už v Green Dealu schválily nebo se brzy schválí. Mám na mysli zejména legislativu Fit for 55 (EU se zavázala snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého alespoň o 55 procent, pozn. red.). Jedná se o konci prodeje aut se spalovacími motory. Myslím, že Česko mohlo při tomto jednání udělat mnohem více. Byly státy, které chtěly termín ukončení prodeje těchto aut posunout, ale my jsme se k nim nepřidali. Už vůbec nikdo pořádně nemluví o tom, že i případný přechod na elektromobilitu způsobí naši závislost na dovozech prvků a komponentů nebo surovin, jež se těží převážně v Číně, Africe nebo Jižní Americe. Když se podíváte, jak se elektrické auto vyrábí, co všechno budeme potřebovat, je jasné, jak moc si tu závislost prohloubíme,“ varovala Dita Charanzová.