Odborníci: Část spotřeby plynu nahradí uhlí

Václav Bartuška i Michal Bartuška vyjádřili pochybnosti o tom, že se podaří rychle najít dohodu na společném nákupu plynu v Evropské unii. Koláž iUHLI.cz

Nelze očekávat, že by se ceny elektřiny a plynu vrátily na úroveň před současnou krizí. Vzroste tlak na úspory a vyšší energetickou účinnost, část spotřeby plynu nahradí energie z uhlí. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška a analytik Michal Šnobr.

Oba také očekávají, že před Českem stojí tři náročné zimy, než se podaří zásobování energiemi dlouhodobě stabilizovat.

Prožili jsme minulou dekádu, kdy ceny elektřiny i plynu byly extrémně levné. Teď jsme kvůli konfliktu na Ukrajině přešli velmi rychle do situace, kdy ta cena narostla,“ řekl Šnobr. Podle něj se nedá očekávat, že by se po skončení konfliktu ceny vrátily na dřívější úroveň. Předpokládá, že ceny silové elektřiny by se dlouhodobě mohly stabilizovat na 120 až 180 eurech za megawatthodinu, plyn bude možné dovážet za 40 až 60 eur za megawatthodinu.

Také Bartuška předpokládá, že ceny energií zůstanou vyšší než před konfliktem na Ukrajině. Zastropování cen, které schválila vláda, podle něj pomůže ohroženým domácnostem, dlouhodobě ale bude nutné se naučit fungovat v situaci s novou cenovou hladinou. „Tlak na úspory, na účinnost, na nové zdroje, které budu úspornější, tady jistě bude,“ řekl. Předpokládá, že se sníží spotřeba plynu.

Pro plyn se zapomíná na elektřinu

Odborníci se shodli na tom, že z hlediska zajištění dostatku plynu budou komplikované příští tři zimy. Pro letošek má sice Česko už zásobníky naplněné ze zhruba 90 procent, Bartuška a Šnobr ale upozornili na to, že na jaře bude nutné začít s jejich doplňováním. Na rozdíl od letošního jara už v té době nebude k dispozici ruský plyn a dá se očekávat, že nákupy budou dražší než letos.

Bartuška také řekl, že se nedá očekávat rychlé uzavření dlouhodobých smluv na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) s hlavními dodavateli, tedy Spojenými státy a Katarem. Podobné smlouvy se podle něj dojednávají několik let. Evropské země jsou navíc podle Šnobra v nevýhodné pozici, protože když je zřejmá jejich velká závislost na dodávkách plynu, mohou jim producenti účtovat vyšší ceny. Odborníci proto předpokládají, že část spotřeby plynu nahradí energie z uhlí.

Šnobr i Bartuška také vyjádřili pochybnosti o tom, že se podaří rychle najít dohodu na společném nákupu plynu v Evropské unii. Bartuška připomněl, že se o dohodě mluví od jara, ale naráží na to, že je potřeba spolupráce evropských orgánů, národních států i firem. Firmy přitom často nechtějí zveřejňovat, za kolik plyn nakupují, protože to vnímají jako obchodí tajemství, jehož zveřejnění by je mohlo poškodit vůči konkurenci. Podle Šnobra však jsou společné nákupy v zájmu EU jako celku i v zájmu ekonomicky slabších členů, protože jinak hrozí to, že si země budou při nákupu plynu konkurovat.