Doba čtení:2 m, 3 s
Čína prožívá největší energetickou krizi za deset let. Firmy z jihu země mají elektřinu na příděl a města jim nařizují omezovat výrobu na několik dnů v týdnu. Nedostatek elektřiny způsobil souběh ekonomického oživení, extrémního horka i ekologických ambicí.
S odstávkami elektřiny se potýká minimálně devět provincií, z nichž některé se stejně jako Kuang-tung řadí mezi tahouny čínské ekonomiky. Nedostatek energie v souhrnu zasahuje oblast, která svou rozlohou odpovídá zhruba velikosti Velké Británie, Německa, Francie a Japonska dohromady, napsaly Hospodářské noviny.
Čtěte také:
Čína vytěžila téměř 4 miliardy tun uhlí
Temelín a Dukovany vyrobily loni méně elektřiny
Horší energetické krizi největší asijská ekonomika čelila naposledy v roce 2011, kdy intenzivní sucho a vzrůstající ceny uhlí přiměly celkem 17 provincií vyhlásit omezení spotřeby elektřiny. V Číně cenu elektřiny určuje Peking, elektrárny proto nemohou v případě potřeby svoji cenu jednoduše navýšit. Namísto toho raději omezí výrobu, pokud uhlí, které spalují, začne podražovat.
K tomu nyní dochází i v důsledku ekologických ambicí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který usiluje o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Čínská ekonomika je přitom v současnosti vůbec největším spotřebitelem uhlí na světě. Tamní uhelné doly ale byly nucené kvůli plnění ekologických cílů omezit těžbu, což vedlo k růstu cen, uvedl pro server CNN Jao Pchej, hlavní stratég čínské brokerské společnosti Soochow Securities.
Výpadky dodávek by mohly poznamenat v podstatě každý sektor, včetně těch klíčových – průmyslu a stavebnictví. Podniky z těchto oblastí přitom podle čínského statistického úřadu v minulém roce stály za 70 procenty veškeré spotřeby energií v zemi a do značné míry poháněly letošní ekonomické oživení.
Spalováním uhlí Čína stále vyrábí zhruba 60 procent veškeré své energie. Většinu z něj těží na svém území, menší část dováží. Minulý rok podle agentury Reuters vyprodukovala zhruba 3,84 miliardy tun uhlí, ze zahraničí ho dovezla 303 milionů tun. Vláda chce spotřebu uhlí snižovat, stanovování ekologických limitů ale nyní naráží na vzrůstající poptávku související s ekonomickým oživením i extrémním horkem, které lidi vede kintenzivnějšímu používání klimatizací. Zásadní roli hraje také komplikované a drahé zajišťování dodávek uhlí ze zahraničí. Gloystein z Eurasia Group uvedl, že významnou zátěž představuje například ukončení dodávek z Austrálie, která zajišťovala 60 procent veškerého uhelného importu do Číny. Největší asijská ekonomika sice navýšila dodávky z Indonésie a JAR, ty na pokrytí jejích potřeb ale nestačí.