Číňané postavili v Bosně uhelnou elektrárnu

stanari-ejatlas-org_compressed

Čínská rozvojová banka na elektrárnu Stanari poskytla úvěr ve výši 350 milionů euro. Foto: ejatlas.org

První zcela soukromá elektrárna na západním Balkáně spustila provoz. Uhelnou elektrárnu v Bosně o výkonu 300 MW financovala Čínská rozvojová banka.

V severobosenském městě Stanari byla uvedena do provozu hnědouhelná elektrárna o výkonu 300 MW. Navzdory tomu, že je oblast západního Balkánu energeticky deficitní, se evropští investoři do financování energetických projektů v tomto regionu příliš nehrnou, uvedl server oenergetice.cz.

Toho využili Číňané. Za projektem elektrárny sice stojí srbská společnost EFT, která sídlí v Británii, technologické a ekonomické zdroje ovšem pocházejí především z Číny. EFT získalo v roce 2008 povolení na dobu třiceti let na výstavbu a provoz nové uhelné elektrárny a rozšíření nedalekého uhelného dolu.

Čtěte také:
Čínští horníci vyhráli odškodné za nucené práce
Čína: 100 miliard na útlum uhlí a oceli

Celková výše investice včetně rozšíření dolu je 560 milionů euro (15,1 miliardy korun). Čínská rozvojová banka na tento projekt poskytla úvěr ve výši 350 milionů euro (9,5 miliardy korun). Zbývající část investice byla uhrazena z vlastních zdrojů EFT. „Dokázali jsme překonat velké množství komplexních problémů v souvislosti s touto investicí, nakonec vše vyústilo v podepsání dohody, s jejíž podobou jsem spokojený. Tento projekt je důkazem dobrého prostředí, které jsme vytvořili pro velké dlouhodobé investice do energetického sektoru v naší zemi,“ prohlásil k tomuto projektu bosenský prezident Milorad Dodik.

 

Generálním dodavatelem pro výstavbu elektrárny byla čínská společnost Dongfang Electric Corp, která patří k předním čínským výrobcům elektrárenských technologických celků. Vlastní výstavba začala v roce 2013. Předpokládá se, že elektrárny by měla ročně dodat do sítě 2 000 GWh elektřiny. Původně byl plánovaný výkon elektrárny 420 MW při účinnosti 43 %. Elektrárna měla mít nadkritické parametry. Na tuto konfiguraci bylo schváleno posouzení vlivu na životní prostředí tzv. EIA.

Díky změnám v projektu ovšem došlo ke snížení výkonu na 300 MW. Použita byla technologie podkritická a místo původního kondenzačního chlazení bylo použito suchého chlazení, čímž se účinnost elektrárny snížila na 34,1 %. Vzhledem k tomu, že palivem pro elektrárnu je hnědé uhlí a že změny v projektu dle serveru bankwatch.org neprošly schvalovacím procesem EIA, vzbuzuje projekt obavy o ekologii výroby. Protože v Bosně a Hercegovině platí pro energetiku stejné předpisy v oblasti životního prostředí a energetiky jako v EU již od roku 2006, nové parametry elektrárny nejsou v souladu s direktivou EU o velkých spalovacích zdrojích. Namísto limitů z této direktivy byly v případě Stanarské elektrárny aplikovány srbské emisní limity, které jsou dvakrát až třikrát vyšší.

Mohlo by vás zajímat:
Čína propustí přes milion horníků
Čína v roce 2016 uzavře přes tisíc dolů
Sto tisíc čínských horníků jde na dlažbu