Doba čtení:2 m, 43 s
Na semináři Asociace pro mezinárodní otázky se hledaly návody na to, jak skoncovat s dezinformacemi v oblasti klimatu a Green Dealu. Stranou diskuze však zůstal fakt, že jejich velkými šiřiteli je zelená fronta.
S výjimkou jednoho sprostého europoslance na semináři společnosti Asociace pro mezinárodní otázky s názvem Evropská klimatická a energetická politika – informace a dezinformace, panovala příjemná diskuzní atmosféra. Ve skupince, v níž seděl i autor tohoto textu, vydržela i po konstatování, že velkými šiřiteli dezinformací jsou zelené organizace. Protože neříkají celou pravdu a lidi tak vedou k mylným závěrům. Což je účel toho, čemu říkáme dezinformace.
Ne všichni aktivisté se toho dopouštějí vědomě, protože se nezajímají o samotnou energetiku, ke které se vážou ty nejnebezpečnější dezinformace. Ale ze strany profesních sdružení či politiků již o vědomé konání jít musí. Těžko totiž uvěřit tomu, že tito lidé nemají dostatek informací, které přesvědčivě vyvracejí jejich tvrzení. Tyto informace jsou běžně dostupné. Asi ještě horší pak je to, když tito lidé kvůli svému přesvědčení všechny ostatní názory a informace paušálně odmítají jako dezinformace, nebo projev ultrapravičáctví.
Co má společného jakýkoli politický názor s reálnými (ne)možnostmi fotovoltaických panelů zůstává v případě takových nálepek vždy zahaleno tajemstvím. Jisté je jen to, že jejich účelem je předem diskvalifikovat oponenta. Bez ohledu na to, co vlastně oponent říká. A navíc, vzhledem k tomu, že ultrapravičáků je v Česku pět a půl, je taková nálepka vědomě nepravdivá. Čili jde opět o dezinformaci.
K čemu opravdu budou nové emisní povolenky?
Ze semináře vysvitlo zjištění, které nebylo v plánu pořadatelů a ani se neobjevilo v závěrečném shrnutí činnosti pracovních skupin. Ani nemohlo, protože si je nikdo z organizátorů, pravděpodobně kvůli své víře, uvědomit nemohl. Ti, kteří hledají způsoby jak „bojovat“ proti klimatickým dezinformacím, jsou většinou tak přesvědčeni o své pravdě, až si vůbec neuvědomují, že dezinformátory jsou jejich kolegové. Což je ovšem pro potírání dezinformací základní problém. Přitom si tihle lidé dobře uvědomují, že „klimatická témata“ rozdělují společnost. Jenže jejich přesvědčení jim nedovoluje přijít na to, jak tohle rozdělení byť jen zmírnit. Protože jejich víra nepřipouští kompromis, ani korekci a už vůbec ne vlastní omyl.
Takže, dokud se bude médii šířit například dezinformace o tom, že je v dohledné době možné provoz Česka zajistit energetikou postavenou na občasných zdrojích (OZE), rozdělení se společnosti se nezmenší. Nezmenší je ani statisíce dotovaných fotovoltaik na střechách, protože to elektřinu v důsledku nezlevní. Ale je to výhodný byznys. Je to řešení, které těm, kteří na to mají, dává ve slunných dnech jejich elektřinu a v té době také skutečně snižují emise skleníkových plynů. Ale ani to není řešení, které domu zajistí celoročně elektřinu. Nebo dokud budou někteří představitelé Zelené fronty srovnávat za babku prodávané emisní povolenky v Číně s těmi v EU, které stávají 100 eur za tunu CO2. Nebo budou tvrdit, že Čína staví obrovské množství občasných zdrojů, ale již neřeknou, že současně staví Čína víc uhelných elektráren, než celý ostatní svět dohromady. Takových dezinformací či záměrných polopravd je ze strany klimatických organizací hodně.
Nejsnáze by se tedy s dezinformacemi možná zatočilo tak, že by se tenhle donedávna minimálně používaný obrat zase vrátil do špionážní literatury. A my bychom místo zase začali používat ta dvě slova. Pravda. Lež. Protože pravda a lež se lidem chápe daleko snadněji, než dnes již gumový termín dezinformace.