Doba čtení:1 m, 32 s
Největší německá banka Deutsche Bank ukončí nejpozději do roku 2025 všechny globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí. Banka, která se potácí ve ztrátách a skandálech, již několik let nefinancuje výstavbu nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů.
Deutsche Bank informovala o přijetí nové politiky pro oblast fosilních paliv, která zpřísňuje podmínky financování pro uhelné, ropné a plynárenské projekty, napsal server oenergetice.cz.
Čtěte také:
Němečtí poslanci schválili uhelný útlum v roce 2038
Energetická soběstačnost je český trumf
„Znamená to, že Deutsche Bank ukončí své globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí nejpozději do roku 2025, aby pomohla s transformací směrem k udržitelnému hospodářství. Tato politika pokrývá jak financování, tak transakce na kapitálových trzích,“ uvedla banka.
Bankou cloumají skandály
Deutsche Bank se tímto krokem dost možná snaží napravit své značně pošramocené renomé. Má totiž za sebou velké skandály v čele s podezřením o obřím praní špinavých peněz.
Přes dánskou Danske Bank mělo být vypráno zhruba 150 miliard dolarů (asi 3,4 bilionu korun) pocházejících z podezřelých fondů. Peníze šly přes pobočku předního evropského věřitele v USA. Podle zdroje Bloombergu obeznámeného se situací šlo právě o Deutsche Bank. Dánská banka v rámci interního vyšetřování dospěla k závěru, že velká část těchto transakcí je podezřelá a mohla napomáhat k legalizaci výnosů z trestné činnosti, napsaly novinky.cz.
Za posledních pět let už má Deutsche Bank úhrnnou ztrátu 15 miliard eur, zatímco v předchozím pětiletém období vykázala zisk devět miliard eur. Akcie Deutsche Bank pak za posledních deset let odepsaly zhruba 82 procent hodnoty.
Ztráty a skandály banku přiměly k jedné z nejrozsáhlejších restrukturalizací v investičním bankovnictví od finanční krize. Loni banka ohlásila, že o práci přijde 18 tisíc lidí, z toho polovina v Německu. V tu dobu to představovalo bezmála 20 procent zaměstnanců.