Co bude, až kotle uhelných kolosů zhasnou? V místech, kde desítky let hučely elektrárny Počerady, Tušimice a Prunéřov, má ČEZ velké plány. Plyn, jádro, lithium i biomasa – severočeský energetický trojúhelník má zajišťovat výrobu elektřiny a tepla i v budoucnosti.
Uhelné elektrárny Počerady na pomezí Lounska a Mostecka a Tušimice s Prunéřovem u Kadaně na Chomutovsku patří dlouhá léta k pilířům české energetiky. Podle denik.cz se ale blíží změna. S útlumem těžby uhlí skončí, jejich místo zaujmou nové energetické zdroje.
Společnost ČEZ má ve všech lokalitách velké plány. Připravuje výstavbu plynových, jaderných a solárních elektráren nebo zdrojů pro výrobu tepla z biomasy. V plánech je i výstavba zpracovatelského závodu lithia vytěženého na Cínovci v Krušných horách nebo bateriová úložiště. Elektrárnu Počerady postavenou v sedmdesátých letech 20. století společnost ČEZ před několika lety prodala skupině Sev.en. Její majitel avizoval uzavření jednoho z největších znečišťovatelů ovzduší v Česku na přelomu let 2026 a 2027, kvůli energetické situaci se konec pěti bloků s celkovým výkonem 1000 MW ale zřejmě o něco odloží.
Co bude místo uhelné elektrárny v Počeradech, zatím není jasné. V sousedství stojí od roku 2013 paroplynová elektrárna společnosti ČEZ o výkonu 850 MW. Jde o největší zdroj tohoto typu v České republice. Polostátní firma plánuje v jejím areálu výstavbu dalších dvou zdrojů s výkony 750 MW a 250 MW, které budou elektřinu vyrábět rovněž ze zemního plynu. V současné době běží proces posuzování jejich vlivu na životní prostředí, stavět se má podle v letech 2032 a 2033.
S dalším paroplynovým zdrojem počítá ČEZ u Ústí nad Labem. „V Teplárně Trmice by měl v následujících letech vyrůst paroplynový zdroj s elektrickým výkonem 150 MW a tepelným výkonem 100 MWt doplněný biomasovou kotelnou o výkonu 32 MWt. Se zprovozněním obou nízkoemisních výrobních zdrojů počítáme kolem roku 2030,“ sdělil mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy Ota Schnepp. Elektrárna Prunéřov u Kadaně s celkovým výkonem 1700 MW byla největší elektrárnou v Česku. „Jednička“, která vyrostla na konci 60. let, byla odstavena v roce 2020. Místo ní je holá pláň připravená k dalšímu energetickému využití. „Jednou z možností je v lokalitě bývalé Elektrárny Prunéřov I. realizace zpracovatelského závodu lithia vytěženého na Cínovci. Na konci loňského roku byla dokončena finální studie proveditelnosti. Komplexní dokument o několika tisících stránkách poskytl odpovědi na otázky technického a ekonomického charakteru. Týkaly se stavby dolu, zpracovatelského závodu a potřebné infrastruktury,“ sdělil Ota Schnepp s tím, že studie potvrdila, že nejsou technologické překážky pro realizaci projektu a že důl na Cínovci a zpracovatelský závod v Prunéřově jsou realizovatelné. Ještě v letošním roce by měl skončit proces posuzování vlivu na životní prostředí, ze závazného stanoviska vyplynou podmínky, které zohlední projektové dokumentace v navazující fázích přípravy. „V lokalitě po Elektrárně Prunéřov I. je prostor i pro případnou realizaci fotovoltaiky či bateriových úložišť,“ dodal mluvčí ČEZ.
Uhelná Elektrárna Prunéřov II. z 80. let prošla rozsáhlou rekonstrukcí, v současné době ČEZ počítá s ukončením jejího provozu kolem roku 2030. V místě vznikne teplárna Prunéřov, která se stane základem centrálního zásobování teplem v regionu. „Počítáme s tím, že další desítky let budeme dodávat ekologické teplo do Chomutova, Klášterce nad Ohří, Jirkova a dalších obcí. Nově k této teplárně připojíme také Kadaň, se kterou jsme uzavřeli dlouhodobou smlouvu o dodávkách tepla na dalších patnáct let,“ popsal Ota Schnepp. Proto nyní probíhá stavba propojky v podobě nového 5,7 kilometru dlouhého horkovodu z Prunéřova k rozvodům Tepelného hospodářství města Kadaně.