Doba čtení:2 m, 17 s
Průměrná domácnost platila v červnu za energie o 15 procent víc než před rokem a o 62 procent víc než před dvěma lety. Nejvíc zdražení postihlo penzisty, rodiny neúplné, s nízkým příjmem či z malých obcí a také vlastníky domů. Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle něj se díky zastropování cen energií i příspěvku na bydlení podařilo situaci zvládnout, je ale potřeba se připravit na přicházející topnou sezonu a dál podnikat úsporná opatření.
Energie začaly prudce zdražovat před dvěma lety po konci společnosti Bohemia Energy, kdy muselo kolem 900 000 jejích odběratelů přejít k dodavatelům poslední instance. Zálohy se jim pak násobně zvedly. Stejně na tom byli i klienti dalších firem, které s dodávkami skončily. Loni byly za růstem cen podle politiků ruský vpád na Ukrajinu a válka. Odborníci ale upozorňují, že zdražování začalo už mnohem dříve. Na vině je podle nich vyřazování stabilních zdrojů a jejich nahrazování zdroji nestabilními obnovitelnými.
Podle Jurečky takzvaná energetická inflace – tedy zdražování energií – postihlo nejvíc lidi v důchodu. Energie je letos v červnu stály o 73 procent víc než před dvěma lety. Důvodem je i to, že senioři a seniorky často žijí ve velkých bytech a nemají možnost se přestěhovat do menšího, poznamenal šéf resortu práce. Neúplné rodiny hradí o 66 procent víc než před dvěma lety. Kvůli růstu cen energií za poslední dva roky domácnosti přišly o 5,6 procenta svého čistého příjmu. Penzisté mají k dispozici po úhradě energií o devět procent peněz méně, domácnosti s nejnižšími příjmy, neúplné a z menších obcí i vlastníci domů pak zhruba o sedm procent, zjistil RILSA.
„Za celé to období jsme se snažili opravdu dělat kroky tak, abychom dokázali české společnosti, domácnostem, veřejnému sektoru i firmám pomoci. Jenom v letošním roce pomoc ze strany státního rozpočtu bude činit víc než 120 miliard korun právě na zastropování cen energií. Teď je potřeba se na topnou sezonu zase soustředit, hledat cesty a opatření, jak snižovat náklady. Je důležité také dělat opatření, která jsou cílená. Není možné pokračovat v opatřeních plošných,“ uvedl ministr.
K cíleným opatřením podle Jurečky patří podpora na zateplování domů, výměnu oken a dveří či na pořízení fotovoltaiky. Podle ministra analýza RILSA ukázala na největší dopady zdražování energií v posledních dvou letech na majitele. „Nejvyšší absolutní ztrátě disponibilního příjmu čelili vlastníci domů, a to v hodnotě 92.105 korun,“ uvedl ministr práce. Kupní síla průměrné domácnosti podle něj za poslední dva roky po zdražení energií oslabila o 63 299 korun.