Doba čtení:1 m, 28 s
Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes oznámí část cen elektřiny a plynu pro příští rok, kterou určuje. Takzvaná regulovaná složka, jejíž podíl se nyní kvůli vysokým tržním cenám postupně snižuje, tvoří v letošním roce zhruba dvě pětiny konečné ceny elektřiny a necelou pětinu konečné ceny plynu. Jsou v ní zahrnuty především poplatky za přenos a distribuci. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé, přičemž většina z nich už ohlásila pro příští rok zdražení dodávek.
Většina lidí si proto za energie v příštím roce připlatí, tento trend zřejmě příliš nezmění ani dnešní ohlášení ERÚ. Velká část domácnosti tak bude v příštím roce platit vládou zastropované ceny. Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
Nové ceníky pro spotřebitele pro příští rok, které vycházejí z nákupů energetických komodit na trhu, už představila většina velkých dodavatelů v Česku. Společnosti ČEZ, E.ON a Pražská energetika navýší ceny zákazníkům se smlouvami na dobu neurčitou na úroveň vládních stropů. Průměrným spotřebitelům těchto největších dodavatelů elektřiny kvůli tomu stoupnou poplatky o několik stovek korun měsíčně. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou.
Ceny pro koncové zákazníky budou výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny, které vycházejí z ceny obou komodit na velkoobchodním trhu. Běžná domácnost tak díky zastropování podle energetických společností ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent.