EU chce více povolenek i uhlíkové clo

Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnuje pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Foto: imagio.cz

Evropská unie ve snaze splnit přísnější cíle na ochranu klimatu chystá rozšíření systému emisních povolenek. Evropská komise (EK) navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov.

V rámci dosud nejzásadnějšího souboru klimaticky šetrných opatření počítá i s vytvořením fondu, který by měl lidem pomoci kompenzovat očekávané zdražení tepla či pohonných hmot.

Čtěte také:
Čína vytěžila téměř 4 miliardy tun uhlí
Temelín a Dukovany vyrobily loni méně elektřiny

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou platit od roku 2026.

Povolenkový systém, v němž si znečišťovatelé kupují možnost vypouštět do vzduchu emise, dosud zahrnoval pouze elektrárny, velké průmyslové podniky a komerční leteckou dopravu. Komise ale chce, aby na cestě k dosažení nových klimatických závazků místo dosavadních 40 procent emisí pokryl více než polovinu. Nově se proto současný systém rozšíří na veškerou nákladní lodní dopravu v rámci EU, zahrnovat bude i zhruba polovinu lodní přepravy mezi unií a ostatními částmi světa.

V rámci odděleného nového systému se bude nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.

Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění proto poputuje do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. V letech 2025 až 2032 by měl podle komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu Kč), které by vedle podpory chudších domácností měly sloužit rovněž k investicím například do energetické účinnosti budov.