Kvůli konfliktu mezi Íránem a USA zdražil plyn a Evropa se vrací k uhlí. Výroba elektřiny z uhelných bloků vzroste během půl roku zhruba o 25 procent. Obnovitelným zdrojům chybí stabilita a staré elektrárny už víc nezvládnou.
S rostoucí cenou zemního plynu se evropské elektrárny ve větší míře vracejí k uhlí, uvádí zive.cz. Cena pro evropský trh se v září dostala nad 80 eur za MWh, což je nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Podle odhadů analytiků vzroste výroba elektřiny z uhlí během příštích šesti měsíců zhruba o čtvrtinu, zatímco produkce z plynových zdrojů podobně klesne. Provoz uhelných elektráren se tak poprvé od roku 2024 stává v průměru ziskovějším než provoz těch plynových. Za růstem cen stojí konflikt mezi Íránem a USA, který omezil dodávky zkapalněného zemního plynu přes Hormuzský průliv. Před konfliktem se cena pohybovala kolem 30 eur za MWh. Dražší surovina změnila ekonomiku provozu elektráren. U uhlí prudce vzrostl takzvaný clean dark spread (ukazatel ziskovosti výroby po započtení cen paliva a emisních povolenek), zatímco u plynu odpovídající clean spark spread klesl.
Současně se ukazuje, jak výrazně se v posledních desetiletích proměnila evropská energetika. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v Evropské unii klesl z více než třetiny v roce 1990 na rekordních 9,2 procenta v roce 2025 (černé uhlí: 3,7 procenta, hnědé uhlí: 5,5 procenta). Vlády a energetické společnosti v uplynulých letech trvale odstavily značnou část uhelných bloků, zatímco rostla produkce z obnovitelných zdrojů. Návrat k uhlí proto naráží na omezený počet zbývajících provozuschopných uhelných elektráren.
Zdražení elektřiny na obzoru, konkurenceschopnost firem klesá
Obnovitelné zdroje sice dokážou část výroby z fosilních paliv nahradit, jejich výkon však závisí na počasí. Když výroba z větrných a solárních elektráren nestačí pokrýt poptávku, musí elektrizační soustava využít jiné elektrárny. Právě zde zůstávají důležité uhelné a plynové zdroje. K vyrovnávání sítě lze využít také vodu, jádro, baterie, přečerpávací elektrárny, přeshraniční přenosy nebo řízení spotřeby. Německo však 15. dubna 2023 uzavřelo svou poslední jadernou elektrárnu, čímž ještě více snížilo flexibilitu své energetické soustavy.
Možnosti pro další přechod z plynu na uhlí jsou proto značně omezené. ICIS očekává, že výroba z uhlí v Německu se ve čtvrtém čtvrtletí 2026 přiblíží maximální kapacitě zbývajících elektráren. Ani posun ceny plynu k 100 eurům za MWh by podle analytiků nepřinesl výraznější nárůst uhelné produkce. Změna navíc nemusí být pouze krátkodobou reakcí na výpadky dodávek. Podle analytičky společnosti Veyt Marty Wroniszewské může uhlí zůstat při výrobě elektrické energie levnější než plyn během příštího roku a případně až do března 2028. Vývoj termínovaných cen plynu navíc naznačuje, že trh počítá s dlouhodobějším omezováním dodávek. Uhelná renesance tak může trvat déle, její rozsah však limituje počet provozuschopných zdrojů.