Doba čtení:3 m, 41 s
Už i francouzská média začala zjišťovat, kdo je to ten český podnikatel Daniel Křetínský, jenž chce koupit francouzské časopisy, včetně ikonického Elle nebo týdeníku Marianne.
Během posledních deseti let to Křetínský dotáhl opravdu daleko. Z manažera, který dostal od mnohem větších hráčů podíl v nově vznikajícím Energetickém a průmyslovém holdingu za to, že jej pro ně postaví, až na pátého nejbohatšího Čecha a byznysmena celoevropské úrovně. To nastalo před rokem, kdy celé EPH ovládl.
Čtěte také:
Křetínský vydělal miliardy
Karlovarský festival zachrání Křetínský
Když počátkem března řada českých byznysmenů sledovala inaugurační projev prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě, byl Křetínský jinde.Seděl na známé adrese Downing Street 10, kam ho spolu s lídry obřích evropských firem jako Telefónica či Bosch pozvala britská premiérka Theresa Mayová. Chtěla s ním i dalšími lídry tamního byznysu projednat, jak se vypořádat s dopady brexitu na ekonomiku, napsal server iHned.cz.
I když vyrostl v energetice, jeho impérium má dnes mnohem širší záběr. Spoluvlastní více než desítku průmyslových podniků, včetně výrobce autobusů SOR či firmy AVE, která se zaměřuje na odpadové hospodářství. Investoval do on-line obchodů a spolu s Patrikem Tkáčem buduje jeden z největších mediálních domů v Česku. K Czech News Center, bývalému vydavatelství Ringier Axel Springer, minulý týden přikoupili rádiové stanice od francouzské společnosti Lagardère, mezi něž patří například Frekvence 1 nebo Evropa 2. Stali se tak rozhlasovou jedničkou v Česku, Polsku a dvojkou v Rumunsku. Křetínský vlastní také fotbalový klub AC Sparta Praha.
Křetínského dráha je úzce spojena s finanční skupinou J&T, hlavně pak s jedním z jejích zakladatelů Patrikem Tkáčem. Do té nastoupil těsně po absolvování brněnských práv v roce 1999. Doporučit ho měl další klíčový člověk J&T Dušan Palcr.Lidé, kteří od té doby s Křetínským dělali byznys, ho popisují jako pragmatika, extrémně inteligentního a s buldočí povahou, který se nebojí vynaložit velké úsilí, aby o své pravdě přesvědčil i své okolí.
„Musím uznat, že jsem za svůj život nepotkal člověka, který by se dal v byznysu tahem na bránu, nasazením srovnat s Danem. Je to v pozitivním slova smyslu mimořádně schopný člověk, velmi chytrý, s velkým obchodním nadáním v kombinaci s právním vzděláním, je dobře jazykově vybavený,“ popsal Křetínského pro iHned.cz Michal Šnobr, který s ním spolupracoval v J&T.
„Pokud Křetínského obchody analyzujete, přijdete na to, že u nás není byznysmen, který by uměl dělat obchod se státem tak jako on. Také by nikdy nevyrostl bez trojice mužů, se kterými obchoduje dodnes. Patrika Tkáče, který ho vytáhl do velkého byznysu. Martina Romana, jenž mu na začátku umožnil velké obchody. A Petra Kellnera, který řadu z nich financoval,“ popisuje jeho vzestup jeden vlivný podnikatel z energetiky, jenž nechtěl být jmenován.
Křetínského EPH se hodně zaměřuje na zahraničí. Zpočátku bylo nejaktivnější na Slovensku. Zde již dříve koupilo za 63 miliard korun poloviční podíl ve Slovenském plynárenském priemyslu, jenž se zaměřuje hlavně na přepravu a distribuci plynu. K němu nedlouho poté přidal podíl ve Stredoslovenské energetice a nakonec i koupi dvoutřetinového podílu ve Slovenských elektrárnách od předluženého italského koncernu Enel.
Na podzim 2014 se ale rozjelo nové období expanze EPH směrem na západ. Křetínský zde přitom v plné síle ukázal, jak moc věří svým analýzám a že se nebojí jít proti proudu. Celá Evropa žila v domnění, že obnovitelné zdroje už nic nezastaví a že klasické elektrárny na uhlí a plyn jsou přežitkem 20. století. Mnoho firem je tak prodávalo pod cenou.
Křetínský si to ale nemyslel. Nezatracuje obnovitelné zdroje, jeho holding jich sám řadu vlastní. Ale doba, kdy v energetice naplno převládnou, je podle něj ještě daleko a evropská energetika se bez nich dlouho neobejde. Začal s nákupy nevídaným tempem a často i za neuvěřitelně nízké ceny.
Jen rychlý výčet − během jednoho roku koupil v Británii uhelnou elektrárnu Eggborough o výkonu obou bloků Temelína, sedm elektráren v Itálii či maďarské teplárny BudapestiErömü. V tomto tempu pak pokračoval, jen loni koupil tři elektrárny za více než deset miliard. Nejdůležitější akvizicí ale byly uhelné elektrárny a doly švédské společnosti Vattenfall v Německu. Ty koupil napůl s fondy PPF Investments. Zaplatili za ně 780 milionů korun. Na ukončení těžby či její sociální dopady mu ale Vattenfall nechal na účtech přes 40 miliard.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 nejsevernějších dolů na světě
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje